„Naše nasazení je obranné a přiměřené. Nebudeme odpovídat Rusku stylem voják za vojáka, tank za tank, letadlo za letadlo. Naším cílem je předcházení konfliktům, ne je vyprovokovat,“ prohlásil po jednání ministrů obrany šéf Aliance Jens Stoltenberg.
Šéfové obrany osmadvacítky se dohodli, že v rámci odstrašení Ruska posílí stejně jako v Pobaltí a Polsku svou vojenskou přítomnost i v regionu Černého moře.
Kromě plavidel spojenců, která budou v oblasti více cvičit, vyšle Aliance do Rumunska vícenárodní prapor a také stíhací letouny pro ochranu vzdušného prostoru. Podle Stoltenberga je opatření součástí podpory spojeneckým zemím v oblasti, jako je Rumunsko a Bulharsko, které jsou od ruské anexe Krymu a akcích na Ukrajině znepokojeny chováním Moskvy.
Stoltenberg podotkl, že už osm členských zemí nabídlo vojáky do pozemní brigády v Rumunsku a pět nabídlo pozemní či letecké síly k výcviku a ochraně vzdušného prostoru.
„Nechceme Rusko izolovat,“ uvedl Stoltenberg. Současné chování Moskvy však podle něj vyžaduje spojení dialogu s věrohodným odstrašením. „Je to poučení z dob Studené války. Toto řešení se osvědčilo vůči Sovětskému svazu a jsem si absolutně jistý, že tato strategie je správná i ve zcela odlišném bezpečnostním prostředí dneška,“ dodal.
Putin: NATO se nás snaží vtáhnout do konfrontace
Současně s jednáním osmadvacítky ve čtvrtek vystoupil s kritikou NATO ruský prezident Vladimir Putin. Severoatlantická aliance podle jeho slov neustále Rusko provokuje a snaží se je vtáhnout do konfrontace. Z Putinova projevu k pracovníkům ruské tajné služby FSB to uvedla agentura TASS.
Zadržování Ruska se podle Putina stalo oficiální doktrínou NATO. „S tímto cílem se blok dál rozšiřuje, stále rychleji se rozmisťují strategické a konvenční zbraně za hranicemi hlavních států NATO,“ prohlásil Putin.
Zároveň ale smířlivěji konstatoval, že v zájmu boje proti terorismu je potřeba obnovit spolupráci tajných služeb Ruska, USA a dalších zemí NATO. Podle ruského prezident „bez ohledu na komplikace, které v různých oblastech mezinárodních vztahů“ mezi sebou země mají.
Spojenci: Jde jen o naši obranu
Stoltenberg připomněl, že v oblasti Černého moře leží hned tři členské země NATO - Turecko, Rumunsko a Bulharsko a dva partnerské - Gruzie a Ukrajina.
Zvýšená přítomnost aliančních sil v regionu bude podle jeho slov čistě obranným opatřením. „V žádném případě nemá směřovat k vyvolání jakéhokoliv střetu nebo eskalaci napětí, ale jde o dílčí prvek v širším adaptaci obrany NATO a odstrašení,“ dodal.
Podobnou formulaci volil i americký ministr obrany James Mattis. Spojené státy a spojenci jsou podle něj otevřeni možnosti spolupráce s Ruskem. „Ale naše očekávání jsou realistická a zajistíme, aby naši diplomaté jednali ze silné pozice,“ prohlásil s tím, že stejně jako v těch nejtěžších dnech studené války je Washington připraven zachovat komunikační kanály pro snížení napětí otevřené.
Ačkoliv se podle něj USA a NATO snaží o zlepšení vztahů s Moskvou, „musíme se zároveň bránit, když se Rusko rozhodne postupovat v rozporu s mezinárodním právem“. „Jak naše obranná aliance reaguje na hrozby a provokace je jasné každému státu a v neposlední řadě státu na východ od nás a jeho lídrovi,“ prohlásil šéf Pentagonu.
„Jde o důležitá obranná opatření s cílem zajistit naše východní spojence,“ uvedla norská ministryně Ine Eriksen Søreide. Podle šéfa polské obrany Antoniho Macierewicze je důležité podpořit takzvané východního křídlo NATO a čelit všem hrozbám. „Dohodli jsme se, že je potřeba mobilizovat všechny síly, aby tyto hrozby byly zastaveny,“ prohlásil.
Jejich ruský protějšek Sergej Šojgu na dálku vzkázal, že Moskva sice má zájem na zlepšení vztahů, pokusy jednat z pozice síly ale k ničemu nepovedou.
