Bývalý právní poradce venezuelské ambasády je nyní odsouzený k životu ve strachu. Misael Lopez žije ve Španělsku, ale i tak se bojí o svou bezpečnost. Do těžké situace se dostal, když prozradil tajemství, která chtěla jeho vláda udržet pod pokličkou. „Bojím se o sebe a svou rodinu kamkoliv jdu,“ řekl Lopez CNN.
Jednačtyřicetiletý úředník nesouhlasil s nekalými praktikami venezuelské ambasády v Iráku a rozhodl se je ohlásit. Ačkoliv však venezuelské úřady několikrát upozorňoval na podvodné vydávání pasů a víz na ambasádě, nikdy nedostal kýženou reakci. Vláda je vyšetřuje kvůli vyzrazení důvěrných informací.
Lopez se však nevzdal a informoval americké vyšetřovatele a později i média. „Nemůžete být policista i zloděj zároveň. Rozhodl jsem se být policista a udělat správnou věc,“ řekl Lopez, který po vyzrazení dokumentů přišel před dvěma lety o práci na ambasádě.
Studená sprcha hned po příjezdu
Než se rozhodl dát na dráhu diplomata, dělal ve Venezuele policistu. V práci na ambasádě však viděl dobrou příležitost a možnost, jak dál sloužit své zemi. Přestěhoval se tak do Bagdádu, kde chtěl na ambasádě začít nový život. Tehdy však poprvé narazil.
Venezuelský pasVenezuelský pas je vstupenkou do více než 130 zemí světa, aniž by jeho držitel potřeboval vízum. Mezi vybranými státy je i 26 zemí Evropské unie. Do Spojených států se však Venezuelci bez víza nedostanou. |
Vzpomíná, jak ho přivítal jeho nový šéf, venezuelský velvyslanec Jonathan Velasco. Hned na přivítanou mu dal do ruky obálku plnou víz a pasů. „Řekl mi: Vezmi si to, to je jeden milion amerických dolarů. Myslel jsem, že žertuje. Pak mi řekl, že tady lidé platí hodně peněz, aby dostali pas nebo vízum a mohli odejít ze země,“ popsal Lopez nečekané uvítání, kterého se mu dostalo na ambasádě v červenci 2013.
Asi o měsíc později, mu došlo, že Velasco nejspíš nežertoval. Irácká zaměstnankyně ambasády, která byla najatá na překlady, mu tehdy řekla, že si už vydělala tisíce dolarů prodejem venezuelských pasů a víz. Nabídla mu, že si může přivydělat také, což Lopez odmítl. Iráčanka ovšem nabídku zopakovala a zmínila se mu i o prodeji víz třinácti Syřanům. Za každé měli společně získat 10 tisíc dolarů. Lopez však znovu odmítl podíl z nelegálního „podnikání“.
Vyšetřování uvnitř ambasády
Vystudovaný právník začal pátrat na ambasádě. Narazil na seznam jednadvaceti arabských jmen, ke kterým byla přiřazená čísla venezuelských pasů a identifikační čísla. Nejmenovaný venezuelský imigrační úředník uvedl CNN, že když čísla pasů prověřil, zjistil, že jde o platné doklady. Jména odpovídala listu, který Lopez předložil, a s pasy šlo cestovat. Když však CNN zadala čísla do veřejné databáze, bylo 20 z 21 jmen registrovaných na hispánská jména, ne na arabská jména uvedená na pasech.
Když Lopez pátral dál, našel případ usvědčeného drogového dealera. Muž měl dokumenty, které prokazovaly, že se narodil v Iráku. Zároveň měl však venezuelský pas, na kterém bylo uvedeno, že se narodil v jihoamerickém státě.
Bývalý policista si po celou dobu pečlivě si vedl záznamy o tom, co našel. K důkazům přidal fotografie stolu úřednice, která mu o prodeji pasů řekla. Na něm zachytil oficiální razítko ambasády i papíry se znakem venezuelské vlády. Nakonec dosáhl jejího propuštění. Když se ji CNN snažila oslovit, Iráčanka na jejich výzvy nereagovala.
Marná snaha
Devět měsíců od chvíle, kdy na ambasádě začal pracovat, předal Lopez svá zjištění velvyslanci. Už tehdy byl však přesvědčený, že Velasco musel o všem vědět. „Byl tam od roku 2008. Jak by tam mohl být tak dlouho a nevšimnout si toho?“ řekl Lopez. Velasco s jeho udáním nic neudělal a dokonce Lopezovi pohrozil, že ho vyhodí.
Zarputilý Venezuelec se tak rozhodl obrátit výš. Zprávu poslal později venezuelské ministryni zahraničí Delcy Rodriguezové. V e-mailu napsal, že jde o „podvodné vydávání víz, rodných listů a venezuelských dokumentů“. Výsledek byl však stejný jako u Velasca - nic se nestalo.
Proto se Lopez rozhodl jít ještě dál a kontaktoval americký Federální úřad pro vyšetřování (FBI) přes americkou ambasádu v Madridu. Zoufalý muž se s úředníkem z FBI sešel tehdy v restauraci naproti ambasádě. Jím nasbírané důkazy byly poté odeslány na ústředí FBI ve Washingtonu.
To byl Lopezův poslední pokus a jak se ukázalo i poslední šance. Do konce roku 2015 ho venezuelská vláda obvinila z opuštění svého postu a z ambasády ho stáhla. Agilní úředník se tak objevil doma ve Venezuele s dokumentem, podle kterého byl vyšetřovaný pro vyzrazení důvěrných materiálů.
Obvinění, která Lopez vznesl proti Velascovi, velvyslanec ostře popírá. „Tato ambasáda je připravená na audit a vyšetřování ze strany jakékoliv mezinárodní organizace či zpravodajské služby. Nemám co skrývat, ani čeho se bát,“ uvedl v e-mailu.
Když se reportéři vydali do Caracasu, nechtěl s nimi nikdo mluvit a vláda jim dala najevo, že jakékoliv otázky týkající se obvinění ohledně podvodně vydávaných pasů budou důvodem k vyhoštění.
Ministryně Rodriguezová ignorovala otázky a když ji dohnali na ulici, řekla jim, aby se vyšetřování příběhu vzdali. „Pokud budete následovat lži člověka, který neví, co mluví, tak si ublížíte,“ pohrozila loni ministryně zahraničí novinářům a dodala, že veškerá obvinění jsou falešná.
Obvinění se objevila už dříve
Lopez však není první, kdo na podobné praktiky venezuelských úřadů upozornil. Američtí zákonodárci slyšeli zprávy o podvodech s venezuelskými pasy už v roce 2006. Ministerstvo zahraničí uvádělo, že venezuelské doklady vydávají i lidé, kteří k tomu nemají oprávnění a lze je získat poměrně snadno.
Před tím samým varoval i bývalý velvyslanec USA v Organizaci amerických států (OAS) Roger Noriega. „Venezuela vydává tisíce falešných identifikačních dokladů, pasů a víz lidem z Blízkého východu,“ uvedl v roce 2012. Noriega nyní potvrdil reportérům, že první důkazy, že Venezuela dává pasy cizincům, pocházely už z roku 2003. „Věřím, a říkám to veřejně, že pokud tento problém pořádně neuchopíme, lidé budou umírat. Ať už naši spojenci nebo přímo naši lidé. Naše zařízení se stanou terčem sítí navedených Venezuelci,“ uvedl Noriega.
V jednom z tajných dokumentů, které měla CNN v ruce, stálo, že mezi lety 2008 a 2012 poskytli Venezuelci 173 lidem z Blízkého východu pasy a identifikační dokumenty. Někteří z nich přitom byli napojení na šíitské hnutí Hizballáh, které má řada států na seznamu teroristických organizací.
Měsíce pátráníDo vyšetřování celé kauzy se dala CNN ve spolupráci se svou sesterskou stanicí CNN Espaňol. Pátrání zabralo rok, při kterém reportéři prošli tisíce dokumentů a vyzpovídávali respondenty v USA, Španělsku, Venezuele i Velké Británii. |
Podle dokumentu schválil vydání těchto víz sám Tareck El Aissammi. Bývalý ministr vnitra, který se letos v lednu stal viceprezidentem Venezuely, tak podle dokumentu vydával víza občanům různých zemí včetně Sýrie, Libanonu, Jordánska, Íránu či Iráku. Viceprezident obvinění odmítl komentovat.
Dalším jménem, které se v případu skloňuje, je Ghazi Nasr al-Din. Diplomat s venezuelským a libanonským občanstvím pracoval v minulosti na ambasádě v Sýrii. Nyní je v hledáčku FBI, která ho chce vyslechnout kvůli získávání příspěvků od Hizballáhu. Podle zprávy amerického ministerstva financí z roku 2008 také al-Din zajišťoval členům Hizballáhu cesty z a do Venezuely.
Zatímco venezuelské úřady se ke kauze staví zády, Misael Lopez se odstěhoval s rodinou do španělského Toleda a v zemi získal i občanství. Ví, že se do Venezuely už nemůže vrátit, ale doufá, že zveřejněním případu alespoň pomohl ochránit svou rodinu. „Udělal jsem správnou věc a jsem na to hrdý. Nemám žádné výčitky,“ řekl přesvědčeně.
