Do roku 2020 recyklovat 50 procent odpadu, v roce 2024 60 procent a v roce 2030 až 65 procent. Tato čísla ukládá Evropská unie. Na skládkách by tak neměl zůstávat využitelný odpad včetně směsného komunálního.
„Počítáme s vybudováním nové třídicí linky za zhruba 120 milionů korun. Bude se na ní třídit směsný komunální odpad, abychom z něj získali materiálově a energeticky využitelné složky. Loni jsme vyrobili 24 tisíc tun alternativního paliva ze spalitelných odpadů a rozmístili 12 tisíc nádob na biologicky rozložitelný odpad,“ uvedla mluvčí společnosti OZO Ostrava Vladimíra Karasová.
„Přibližně 5 tisíc tun odpadu jsme odvezli do spalovny v Brně a přes 11 tisíc tun materiálů vytřídili a prodali na trhu s druhotnými surovinami,“ vypočítává.
Jednatel společnosti OZO Karel Belda už dříve uvedl, že evropské limity jsou stanoveny uměle.
„Nejsou k tomu propočty, nemá to logiku. Jako by někdo vyhlásil politické téma, že budeme recyklovat 50 procent. To, že se pak z plastů, které se vytřídí, 30 procent prodá a u zbytku se neví, co s tím, je problém. Takže v zákonech můžeme deklarovat, co chceme, ale praxe nás pak stejně donutí chovat se nejen ekologicky, ale i ekonomicky,“ řekl.
Myslí si to i vedoucí sekce odpadového hospodářství Frýdecké skládky Richard Blahut. „Není možné bezhlavě přijmout evropské směrnice přikazující zvyšování množství tříděných a využívaných odpadů za každou cenu,“ tvrdí.
Připouští ale, že recyklace bude nutná. „Jestliže chceme odklonit odpad od skládek, nebude stačit pouhé třídění skla, papíru, plastů, kovu a dalších komodit na úrovni obcí. Bude muset vzniknout síť zařízení v regionu, jež směsné odpady z měst a obcí dále dotřídí a následně předají k využití jak materiálovému, tak energetickému,“ říká.
V kraji může vzniknout hned několik malých spaloven
Oslovené společnosti se shodují, že bez nových zákonů o odpadech se nehnou z místa. Ty se ale kvůli rozporům odkládají.
„Naším cílem je dopracovat zákon dle požadavků Legislativní rady vlády a připravit ho pro novou vládu,“ uvedl ministr Richard Brabec, který tak připustil, že zákony do voleb hotovy nebudou.
Zatím proto není určen nový poplatek za skládkování. Právě jeho zvýšení by přitom skládkování mohlo omezit, přestože vlastníkům skládek se to nelíbí.
„Praxe už potvrdila, že pokud jsou vyšší skládkovací poplatky, více se separuje. Touto cestou jdou západní země,“ uvedl Milan Chromík, jednatel společnosti Veolia Vedlejší produkty ČR.
Podle něj republika recykluje zhruba třicet procent odpadu. „Požadovaná pětašedesátiprocentní recyklace už je ale za technologickým maximem,“ dodal Chromík.
Ministerstvo životního prostředí podporuje i energetické využití. V kraji tak může vzniknout hned několik „malých spaloven“ - takzvaných monobloků pro spoluspalování.
„Víme o několika podnikatelských záměrech jak na přímé energetické využití odpadů, tak jejich spoluspalování či spalování paliv z odpadů,“ uvedla krajská mluvčí Petra Špornová.
Před nimi ale varují ekologové. „Je chybou hledat řešení v přesunu odpadů ze skládek k energetickému využití. To nemá s cirkulační ekonomikou nic společného. Když pomineme to, že může nastat problém se zásobováním, je i náročné čištění spalin, hrozí přenosy toxických látek. Navíc zde často končí i recyklovatelný odpad,“ uvedl ekolog Jan Nezhyba.
