Studii si ještě před Trumpovým nástupem do Bílého domu objednali republikánští a demokratičtí zákonodárci, kteří jsou znepokojeni geopolitickými ambicemi Pekingu a záměry ruského prezidenta Vladimira Putina, píše agentura Bloomberg.
Dokument, který připravuje kancelář ředitele zpravodajských služeb a Strategické velitelství ozbrojených sil USA (STRATCOM), má vyhodnotit, do jaké míry by ruské a čínské špičky byly schopné přežít jaderný útok a pokračovat v řízení země.
Studie má také „lokalizovat nadzemní i podzemní zařízení klíčová pro politické a vojenské vedení“ a určit, v kterých z nich by se vůdci obou jaderných mocností mohli během případné války skrývat. STRATCOM, který má pod kontrolou mimo jiné zbraně hromadného ničení, by pak tyto poznatky měl zapracovat do plánů na případnou jadernou válku.
Jak na podzemní bunkry
Podle republikánského poslance Michalea Turnera, který vypracování studie inicioval, musí Spojené státy pochopit, jak budou ruské a čínské špičky v případné válce postupovat.
„Rusko a Čína vyvinuly značné úsilí a zdroje na to, aby zjistily, jakým způsobem válčíme, a jak narušit naše komunikační prostředky. Nesmíme ignorovat naše mezery v porozumění klíčových schopností našich protivníků,“ vysvětlil republikánský kongresman.
Bezpečnostní analytici v souvislosti se vznikající studií upozorňují, že cílení na nepřátelské velení je dlouhodobě součástí americké strategie pro případný atomový konflikt.
„Ruské a čínské špičky hodlají řídit jaderné síly z velitelských bunkrů ukrytých hluboko pod zemí nebo ve vnitřku hor,“ upozorňuje odborník na jaderné zbraně Bruce Blair z Princetonské univerzity. Armáda by podle něj měla pro zastrašení nepřítele počítat s nasazením řízených střel, které mohou manévrovat kolem hor a zasáhnout velitelský bunkr z jakéhokoliv úhlu.
Závody ve zbrojení, či demontáž arzenálu?
Donald Trump nedávno signalizoval, že americký jaderný arzenál hodlá posílit, rozšířit a modernizovat tak, aby odradil hrozby 21. století. Loni v prosinci Američany ujistil, že mu nevadí začít závody ve zbrojení. „Všechny překonáme a vydržíme déle než všichni ostatní,“ uvedl Trump dva dny před Štědrým dnem.
V polovině ledna ale Vladimirovi Putinovi nabídl, že výměnou za dohodu o „velmi podstatném“ omezení jaderných arzenálů zruší americké sankce proti Rusku. Trump v sobotu s Putinem poprvé mluvil po telefonu. Řešil s ním obnovení obchodních a hospodářských styků a společný boj s Islámským státem, o protiruských sankcích podle mluvčího Kremlu řeč nebyla.
„Hovořit nyní o nějakých dohodách (ohledně sankcí) lze stěží. Nejdříve je nutné stanovit datum a místo setkání obou prezidentů,“ řekl podle ČTK mluvčí Dmitrij Peskov. Naznačil přitom, že toto setkání by se mohlo uskutečnit ještě před summitem skupiny velkých ekonomik G20, která se uskuteční 7. a 8. července v Hamburku. Poradci už prý na něm pracují.
