„Nemůžeme si dovolit ustupovat. Musíme bezpodmínečně trvat na svém. Ostatně na začátku druhé světové války bylo přece právě ustupování, ta dobře známá politika appeasementu,“ prohlásil předseda horní komory parlamentu.
Památku obětí vyvražďování za druhé světové války, kterému sami Židé říkají spíše šoa, si účastníci shromáždění v Senátu připomněli v den 72. výročí osvobození koncentračního a vyhlazovacího tábora Osvětim v Polsku.
Předseda Federace židovských obcí v České republice Petr Papoušek vystoupil 27. ledna na vzpomínkovém setkání při příležitosti Dne památky obětí holokausu
Mezi lety 1940 až 1945 v Osvětimi zahynulo 1,1 milionu lidí, většinou Židů. K vězňům osvětimského tábora patřilo také na 50 tisíc československých občanů, z nichž přežilo asi 6 tisíc. Nacisté za druhé světové války zavraždili na šest milionů lidí Židů, z toho z Československa okolo 250 tisíc.
Stejně důležité, možná důležitější než připomínání minulosti, je podle Štěcha myslet na budoucnost. „Je důležité, aby pro dnešní a budoucí školáky nebyl holokaust něco podobně dávného, archaického, jako třeba třicetiletá válka,“ uvedl Štěch. „Dnešní mladí lidé většinou neudělají krok bez takzvaného chytrého telefonu a neustále se fotí, dělají si selfíčka nebo se fotí navzájem. A někdy i na místech, která k tomu nejsou úplně vhodná, třeba v prostorách berlínského Památníku obětem holokaustu,“ kritizoval.
Z dlouhodobého hlediska podle něj sedí Evropa na časované bombě. Udržení sociálního smíru je podle Štěcha podmínkou toho, aby tolerantní společnost mohla dál existovat.
Válečný veterán Pavel Vranský, letec a bojovníku u Tobruku během druhé světové války, varoval před politickou korektností, v jejímž jménu se často překrucují dějiny. Pozastavil se také nad tím, že elita české populární hudby zkritizovala romského zpěváka a skladatele Radka Bangu za protest proti ocenění zpěváka Tomáše Ortela, jehož kapela bývá spojována s krajní pravicí a kritici jí vyčítají texty namířené proti menšinám.
Banga uvedl, že z úcty ke všem obětem nacistických koncentračních táborů, k nimž patřil i jeho dědeček, nedokáže přihlížet jakýmkoli projevům nenávisti a xenofobie v současném světě. Podle nich se zdá, jakoby druhá světová válka nebyla dost světová, dost zrůdná, a že obětí této války nebylo málo.
