Týden starý rozhovor Donalda Trumpa pro britský deník The Times a německý Bild, ve kterém nový americký prezident kritizoval Severoatlantickou alianci jako „zastaralou“ či v jiném významu z překladu jako „překonanou“, poskytl ruským médiím další silnou munici pro titulky na několik dní.
Prakticky všechny ruské deníky si z rozhovoru vybraly právě jen tu část Trumpových kritických výroků na adresu evropských zemí NATO souvisejících s bojem proti terorismu a nízkými výdaji na vlastní obranu. Další část, ve které Trump jinak označil NATO, za „velmi důležité“ byť se štiplavou připomínkou o pouhých pěti členských zemích vydávajících na obranu požadovaná 2 procenta HDP, už většina z ruských médií vypustila.
Výňatky z Trumpova rozhovoru ještě zesílilo prohlášení mluvčího Kremlu Dmitrije Peskova, jež se rychle přes státní tiskovou agenturu TASS rozšířilo do médií všech koutů Ruska. „NATO je skutečně pozůstatkem (minulosti) a my s tím souhlasíme. Dlouho už říkáme náš názor na tuto organizaci,“ řekl Peskov s tím, že postoj Kremlu je jasný: „systémovým cílem NATO je konfrontace“.
Nejvýznamnější média pak k Trumpovým výrokům připojila reakce některých krajních politických sil v Evropě. Například ruská státní televize Russia Today věnovala velký prostor prohlášení vůdkyně německé levicové strany Sahry Wagenknechtové. „NATO musí být rozpuštěno a nahrazeno systémem kolektivní bezpečnosti zahrnující Rusko,“ vyzvala v reakci na slova amerického prezidenta. Apelovala přitom na federální vládá, aby zintenzivnila vztahy s Moskvou.
Státní kanál si stejně jako ostatní ruská média v komentářích nejčastěji všímal toho, jaké „pozdvižení a paniku“ Trumpovy výroky u evropských lídrů vzbudily.
Například deník Kommersant je označil za „skandální a urážlivé“. Jestli se budou výroky prezidenta lišit od skutečné americké zahraniční politiky pak podle deníku napoví už první velká příležitost v podobě únorové Mnichovské bezpečnostní konference.
Agentura RIA Novosti přinesla prohlášení hlavy parlamentního výboru pro mezinárodní vztahy Státní dumy Konstantina Kosačova jako reakci na možnost, že by nový americký prezident pomohl prosadit zrušení ekonomických sankcí vůči Rusku výměnou za dohodu o snížení počtu jaderných zbraní. „Zrušení sankcí není samo o sobě cílem a kvůli tomu nestojí dělat ústupky v naší bezpečnosti,“ prohlásil.
Deník Komsomolskaja Pravda k tomu poznamenal, že se zdá, že „má mazaný obchodník Trump všechno vymyšlené a na ramenou mu rostou křídla holubice míru“.
Státní propagandistický server Sputnik zase přinesl „varovný“ rozhovor s bývalým německým europoslancem levicovým politikem Tobiasem Pfluegerem. „Bohužel mám dojem, že Trump bude pokračovat tam, kde Obama přestal,“ citoval Pfluegera server s tím, že Spojené státy podle něj „budou pokračovat ve snahách militarizovat Evropu proti Rusku“.
Naproti tomu Gazeta.ru cituje mluvčí ruské diplomacie Marii Zacharovovou, že nástup Donalda Trumpa do prezidentského úřadu „dává naději, že krize v rusko-amerických vztazích budou překonány“. Server se pak zamýšlí nad tím, co se stane, pokud Donald Trump vedení Ruska zklame. Konstatuje přitom, že pokud „svatba Trumpa s Ruskem skončí rozvodem, má Rusko své osvědčené způsoby reakce“.
Ruské televizní kanály se podle komentáře už dokonale naučily okamžitě otočit přesně podle „stranické linie“, tak jako v případě tureckého prezidenta Erdogana, který se během několika měsíců v titulcích a zprávách ruských státních médií měnil ze spojence na nepřítele a zase zpět.
