V Česku ročně zemře víc než sto tisíc lidí. Ačkoli si podle průzkumů většina Čechů přeje dožít doma, tráví své poslední chvíle šedesát procent z nich v nemocnici a devět procent v různých sociálních zařízeních a ústavech. Asi dvacítka mobilních hospiců, které o umírající pečují v domácím prostředí, ročně doprovází jen asi šest stovek pacientů. Jejich péče totiž není hrazena ze zdravotního pojištění, a tak musí spoléhat na sponzory.
Umírání v ČeskuSeriál iDNES.cz  |
To by se od příštího roku mohlo změnit. VZP již druhým rokem drží svůj pilotní projekt, v němž porovnává efektivitu a nákladnost péče o umírající v domácím prostředí s péčí o pacienty s totožnými diagnózami v nemocnicích či v léčebnách dlouhodobě nemocných. A z průběžné zprávy Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS), který projekt vyhodnocuje, vyplývá, že podpora mobilních hospiců by přinesla pozitiva nejen pacientům, ale i státní kase.
„Mobilní specializovaná paliativní péče (MSPP) dokáže v závěru života pacientů se zhoršujícími se symptomy účinně tlumit bolest a zachovat kvalitu života. I když v péči mobilních hospiců dožívají pacienti se značnými potřebami zdravotní péče, nedochází u této skupiny k razantnímu nárůstu vykázaných nákladů v posledních dnech života,“ konstatuje zpráva ÚZIS.
Den v mobilním hospicu je o tři stovky levnější
Zatímco průměrné náklady na jeden den péče o umírajícího pacienta v domácím prostředí činí 1 316 korun, denní péče o pacienta s totožnou prognózou v nemocnici stojí průměrně 1 632 korun. „Pacienti, kteří závěr života prožili v péči MSPP, mají (denní) náklady na posledních 30 dnů o 316 Kč nižší než pacienti stejného pohlaví úmrtní diagnózy, kteří péči MSPP nečerpali,“ shrnuje ÚZIS.
Domácí hospic o klienta pečuje 24 hodin denně, lékař je stále na telefonu připravený za umírajícím kdykoli přijet. Zaměřuje se na tišení bolestí i na podporu rodiny.
„Ukazuje se, že tento systém je životaschopný. Částky, které VZP platí za své pacienty v terminálním stádiu mobilním hospicům jsou srovnatelné s částkami, které platí totéž v jiných zařízeních, ať už to jsou kamenné hospice, nemocnice, nebo lůžka následné péče. Rozdíly v rámci stokorun pro nás nejsou nákladově významné,“ vysvětluje mluvčí VZP Oldřich Tichý. Pojišťovna pilotní projekt začátkem ledna prodloužila do konce roku 2017 a stejně jako provozovatelé mobilních hospiců doufá, že od příštího roku již bude jejich péče hrazena standardně ze zdravotního pojištění.
O tom, co je a co není hrazeno z veřejného zdravotního pojištění, rozhoduje ministerstvo zdravotnictví. Každý rok vydává formou vyhlášky seznam hrazených zdravotních výkonů, který je závazný pro všech sedm zdravotních pojišťoven.
„Stěžejní budou finální výsledky pilotního programu po jeho dokončení. Ministerstvo zdravotnictví je nicméně připraveno v tomto roce překlopit model financování mobilních hospiců do seznamu výkonů a úhradové vyhlášky s účinností od ledna 2018,“ uvedla pro iDNES.cz mluvčí ministerstva zdravotnictví Štěpánka Čechová.
Nestaráme se jen o symptomy nemoci, ale o člověka jako celek
Do pilotního projektu se zapojilo sedm mobilních hospiců z celkového množství 25 fungujících v Česku. „Kdyby bylo možné zařadit do systém úhrady všechny pacienty, začalo by pravděpodobně mobilních hospiců přibývat. Bylo by totiž možné, aby mobilní hospic přežil i v okresním městě, kde nemá takové dárcovské zázemí,“ domnívá se Martin Uhlíř z domácího hospicu Cesta Domů.
Hospice zapojené v pilotu
|
„Ideální stav pro působení domácích hospiců by byl jeden mobilní hospic na jeden okres, tedy asi 80 až 90 týmů v České republice,“ přidává se předseda Asociace poskytovatelů hospicové péče Robert Huneš.
Domácí hospice se starají o umírající děti i dospělé. Poskytují rodině podporu a umožňují, aby člověk v posledním období života mohl žít důstojně, měl čas na své nejbližší a čas na rozloučení.
„S umírajícími a jejich rodinami pracuje kromě zdravotníků také psychoterapeut, terénní sociální pracovník, odlehčovací služby, dobrovolníci. Je to celý komplex služeb, který se snaží postarat nejen o tělo toho člověka a symptomy nemoci, ale o člověka jako celek,“ vysvětluje Uhlíř. Tyto další „nezdravotnické“ služby však podle něho hrazené pojišťovnami nebudou ani v budoucnu. Mobilní hospice tak budou muset i nadále částečně spoléhat na dárcovství.
Podmínkou toho, aby pacient mohl být přijat do péče domácího hospicu je, že má alespoň jednu blízkou osobu, která toto přání podporuje a je ochotna a schopna s pacientem nepřetržitě pobývat a zajišťovat péči.
Podporujme hospice, shodl se ministr s prezidentem
Ministr zdravotnictví Miloslav Ludvík (ČSSD) na tiskové konferenci minulý týden uvedl, že podpora hospicové péče - a to jak kamenných hospiců, tak těch mobilních - je pro něj zásadní. Setkal se proto i s prezidentem Milošem Zemanem, který zakládání hospiců dlouhodobě podporuje.
Ludvík přislíbil, že připraví novelu zákona o zdravotních službách a prováděcí vyhlášky, které lépe definují podmínky pro hospicovou péči. Opatření by mělo mimo jiné zlepšit financování této péče. Změny chce ministerstvo prosadit ještě před koncem volebního období, chce proto požádat o zrychlení legislativního procesu. Sněmovní volby budou letos na podzim.
Podle Ludvíka je špatně dostupná především hospicová péče o umírající děti. Dětské hospice by podle něj měly fungovat především při onkologických centrech v Praze a Brně. V hlavním městě je klinika dětské onkologie ve Fakultní nemocnici v Motole, kterou Ludvík před nástupem na ministerstvo řídil.
