Muzeum Allarda Piersona v nizozemské metropoli si na výstavu nazvanou Krym: Zlato a tajemství Černého moře půjčilo historické artefakty staré až několik tisíciletí ze čtyř muzeí na Krymu. Příslušné smlouvy podepsali Nizozemci s Ukrajinou. Po invazi a politickém převratu v roce 2014 už však muzea na ukrajinském poloostrově kontroluje Rusko.
O předměty, mezi nimiž jsou zlaté šperky, helmice, zbraně či nádoby, se od té doby Ukrajina a krymská muzea přely. Kyjev přitom argumentoval tím, že se jedná o státní majetek.
Nizozemský soud rozhodl, že na základě pravidel Organizace Spojených národů pro výchovu, vědu a kulturu (UNESCO) musejí být historické cennosti vráceny jako kulturní dědictví suverénnímu státu, což Krym není. Na ukrajinském soudu bude, aby po návratu sbírky na ukrajinskou půdu rozhodl, zda má na vlastnictví předmětů nárok ukrajinské národní muzeum, nebo krymská muzea. Podle agentury AP zlaté artefakty prozatím zůstanou v Nizozemsku pro případ odvolání proti rozsudku.
Soud neřešil vlastnictví
Náměstkyně ukrajinského ministra kultury Svitlana Fomenková rozhodnutí soudu uvítala a řekla, že Ukrajina nemůže na Krymu chránit své kulturní dědictví, jelikož kvůli ruské okupaci nemá k území přístup.
S tímto tvrzením nesouhlasí regionální ministryně kultury na Krymu Arina Novoselská. „Jedná se o další politicky motivované špatné rozhodnutí, které je v rozporu se zákonem... Krym se proti rozhodnutí soudu odvolá,“ řekla ruské agentuře TASS. Komu artefakty patří, nizozemský soud však nerozhodl s tím, že se záležitost musí vyřešit u ukrajinského soudu.
Krymský poloostrov Rusko anektovalo v březnu 2014 poté, co se místní obyvatelé v referendu rozhodli pro připojení oblasti k Rusku. Mezinárodní společenství považuje referendum za nezákonné a připojení Krymu k Rusku neuznává.
