V současnosti, jak Černochová upozornila, Česká republika dává na kapitolu ministerstva obrany dává jen asi 1,08 procenta hrubého domácího produktu a vláda zatím počítá s tím, že na úroveň 2 procent HDP výdajů na obranu, jak se zavázala Severoatlantické alianci, se Česko dopracuje až v roce 2025. O pět let dříve, v roce 2020, by to mělo být podle současné vlády jen 1,4 procenta hrubého domácího produktu.
O tom, že by se všichni členové NATO měli podílet na plnění svých závazků v Severoatlantické alianci a neměli být pouze jakými „černými pasažéry“, kteří se jen vezou a spoléhají na to, že všechno zaplatí především Spojené státy, poukazoval v kampani před zvolením novým americkým prezidentem Donald Trump.
Poslanci ve středu projednávali státní rozpočet na příští rok ve druhém čtení, ve kterém mohou přednášet pozměňující návrhy. Celkovou výši schodku už měnit nemohou. Stát by měl v příštím roce hospodařit se schodkem 60 miliard korun, jak to navrhla vláda (psali jsme zde).
Stanjura navrhl 30 miliard na obsluhu státního dluhu
Tuto výši vláda navrhla, přestože ekonomika roste a poslanci tento parametr rozpočtu už dříve schválili, když potvrdili navrženou výši příjmů i výdajů. Výši schodku ve Sněmovně kritizoval předseda poslaneckého klubu občanských demokratů Zbyněk Stanjura. „Není žádný důvod, aby byl rozpočet tak ztrátový,“ prohlásil. A navrhl vzít z několika kapitol celkem 30 miliard korun a poslat je na obsluhu státního dluhu.
Jedna miliarda z navrženého zvýšení rozpočtu na obranu by podle návrhu poslankyně Černochové z ODS měla směřovat do zajištění kybernetické bezpečnosti a devět miliard na dokončení modernizace pozemních sil. Peníze navrhla vzít ministerstvu zemědělství, snížit podporu agropotravinářského komplexu o 5 miliard korun, další 2 miliardy korun navrhla vzít ministerstvu životního prostředí a 3 miliardy korun ministerstvu průmyslu.
„Zaujal mě návrh paní poslankyně Černochové, že by armáda mohla mít lepší režim u investic,“ řekl ministr financí Andrej Babiš novinářům ve Sněmovně. Ministr nemá dojem, že by si obrana stěžovala na nedostatek peněz. „Musí využít možnost a hlavně vysoutěžit zakázky velkého rozsahu, které překlenou víc než rok,“ řekl Babiš.
Poslankyně ODS také navrhla škrtnout ministerstvu zahraničí zhruba třicetimilionový příspěvek organizaci OSN pro vzdělávání, vědu a kulturu UNESCO. „UNESCO se v uplynulých letech stalo opakovaně předmětem politizace a jeho jméno a kredit byly zneužity k šíření protiizraelské propagandy. Výkonná rada UNESCO ve svých rezolucích opakovaně popřela židovské, ale i křesťanské vazby na Chrámovou horu, na Zeď v Jeruzalémě a jiná svatá místa v Jeruzalémě,“ zdůvodnila Černochová svůj návrh.
Více než 2 miliardy armádě navrhli přidat i poslanci za TOP 09
Černochová nezůstala při snaze přidat peníze na obranu osamocena. Poslanci TOP 09 Jiří Skalický a Marek Ženíšek navrhli přesunout 2,2 miliardy korun do rozpočtu ministerstva obrany z rozpočtu ministerstva zemědělství.
„Vláda deklaruje, že je zvyšování rozpočtu na armádu její prioritou. Při současném vývoji ale není možné dosáhnout výdajů ve výši 1,4 procenta HDP do roku 2020 a už vůbec ne 2 procent v roce 2025, jak vláda tvrdí. Muselo by dojít ke skokovému nárůstu. Proto navrhujeme přesunout peníze, aby se už příští rok mohly urychlit klíčové nákupy armádní techniky,“ uvedl první místopředseda TOP 09 Ženíšek.
„Chceme, aby ministerstvo obrany z přesunutých peněz urychlilo nákupy techniky. Za poslední tři roky se ukázalo, že je nutné zcela změnit systém nákupu u velkých strategických zakázek,“ uvedl Skalický.
Kovářová navrhuje osekat peníze Kanceláři prezidenta
Sáhnout na rozpočet Kanceláře prezidenta republiky a snížit peníze na platy zaměstnanců kanceláře o 10 procent, tedy zhruba 5,5 milionů korun, navrhla při jednání o rozpočtu poslankyně Věra Kovářová z hnutí Starostové a nezávislí.
Poslankyně za Starosty a nezávislé Věra Kovářová
„Kancelář prezidenta dlouhodobě neodvádí profesionální práci a zostuzuje Českou republiku a instituci prezidenta republiky doma i v zahraničí,“ prohlásila opoziční poslankyně.
Argumentovala vystoupeními mluvčího hlavy státu Jiřího Ovčáčka, kterou označila za „lživá“, a poukázala i na to, že ve funkci kancléře je stále bez prověrky na nejvyšší stupeň přísně tajné Vratislav Mynář. Zmínila také pozdní příjezd prezidenta Miloše Zemana na pohřeb bývalého slovenského prezidenta Michala Kováče.
„Smyslem návrhu je v první řadě vyslat zprávu směrem k panu prezidentovi, že pohár trpělivosti Poslanecké sněmovny začíná přetékat. Je to právě prezident republiky, kdo je zodpovědný za své spolupracovníky. A dokud bude ve svém okolí trpět ba přímo či nepřímo podporovat neprofesionální a nedůvěryhodné osoby, nejeví se jako ospravedlnitelné, aby se na jejich odměňování podíleli daňoví poplatníci,“ řekla Kovářová. O totéž, tedy vzít peníze Kanceláři prezidenta republiky, se snažila již při jednání rozpočtového výboru Poslanecké sněmovny.
O jednotlivých návrzích změn rozpočtu i o rozpočtu jako celku rozhodnou poslanci příští týden, ve středu 7. prosince. Celkem ve středu poslanci navrhli přesuny rozpočtu v celkovém rozsahu přes 46 miliard korun.
