Databáze se týká období, kdy vrcholily krvavé represe režimu Josifa Stalina proti domnělým i skutečným odpůrcům. Na veřejnost se tak dostávají personální údaje bezmála 40 000 lidí zapojených do komunistických bezpečnostních složek.
Autoři databáze podle spolupředsedy Memorialu Jan Račinského čerpali z archivních dokumentů NKVD, zejména ze zpráv o vyznamenávání, povyšování nebo propouštění zaměstnanců tajné služby.
NKVDLidový komisariát vnitra (NKVD) byl v sovětské éře centrálním represivním orgánem, organizace působila v letech 1934 až 1946. Příslušníci NKVD systematicky likvidovali jakékoli známky odporu, využívali rozsáhlé sítě donašečů a měli právo vykonávat rozsudky bez soudu. Do kompetence NKVD patřil i vězeňský systém Gulag, pohraniční vojsko, rozvědka a armádní kontrarozvědka. Po druhé světové válce se z NKVD stalo ministerstvo vnitra. |
Na seznamu jsou i dva agenti české národnosti. Ludvík Maurer se narodil v roce 1891 a dosáhl hodnosti policejního kapitána a ocenění Čestného pracovníka čeky. Řady NKVD opustil v roce 1937. Alexandr Jošt se narodil v roce 1900. Působil v ukrajinském Kremenčuku a v roce 1937 byl v rámci čistek zatčen. Data úmtí obou mužů jsou podle databáze neznámá.
Na seznamu najdeme také osm agentů NKVD, kteří zahynuli na území Československa během druhé světové války. Je mezi nimi ale i Boris Rybkin, kterého Stalin v roce 1938 vyslal do Finska, aby vyjednal odstoupení některých území. Rybkin později působil jako tajný agent na konferenci v Jaltě, zahynul při automobilové nehodě v Československu v roce 1947.
Citlivé téma
Pozůstalí po obětech stalinismu se podle Memorialu mohou dopátrat údajů o mučitelích a vrazích svých předků. Sestavení databáze je podle organizace „podstatným krokem k hlubšímu studiu tragické historie Ruska ve 30. letech 20. století“.
Kreml se ke zveřejnění dosud utajovaných dat postavil rezervovaně. Prezidentský mluvčí Dmitrij Peskov období 30. let označil za „citlivé téma“ a řekl, že na krok Memorialu mohou existovat různé, ba protichůdné názory. O oficiálním stanovisku ruského vedení se ale šířit nehodlá.
Memorial je nejstarší organizací, která se v Rusku a dřívějším SSSR zabývala a dodnes zabývá ochranou občanských lidských práv. V jejím vedení působily nejslavnější osobnosti sovětského disentu v čele s Andrejem Sacharovem nebo Ljudmilou Alexejevovou.
V poslední době se Memorial stal terčem ústrků ze strany ruských úřadů. Organizace byla zařazena na seznam „zahraničních agentů“, což má veřejnost varovat, že je závislá na zahraničním financování. Ministerstvo spravedlnosti dokonce chtělo Memorial zakázat, ruský nejvyšší soud ale tento návrh loni zamítl.
