Až do letoška bylo pro přistěhovalce do Švédska prakticky nemožné, aby přijal některé z nejběžnějších švédských příjmení. Dosud totiž zákon pravil, že k převzetí jakéhokoli příjmení je nutné, aby s tím vyslovili souhlas všichni jeho nositelé v zemi.
Od příštího roku (přesněji od 1. července) dojde k obratu – právě ta příjmení, jejichž nositelů je více než 2 000, budou totiž „volně k dispozici“. U příjmení s menší četností bude schvalování jeho nositeli stále platit.
„Je to skvělá zpráva,“ komentovala to Ingegerd Widellová ze švédského daňového úřadu, který společně s Úřadem pro patenty a registrace spravuje agendu změn jmen a příjmení. Podle ní žádostí na změnu jmen přibývá, zejména od lidí s arabskými jmény.
Důvody není těžké najít. Jak uvedl zpravodajský server Local.se, švédští občané s cize znějícími, zejména arabskými jmény (mezi něž patří i Muhammad, používané většinou jako jméno, často však i jako příjmení), si často stěžují na diskriminaci především při hledání zaměstnání. Několik studií přitom potvrdilo, že jejich stížnosti jsou oprávněné.
Ze studie, kterou zveřejnila v roce 2013 univerzita v Lundu, vyplynulo, že žádosti o místo podepsané jménem švédského původu měly o 50 procent větší naději, že povedou k přijímacímu pohovoru, než ty, na nichž bylo uvedeno arabské jméno. A jiná studie Mezinárodní organizace práce zjistila, že Švédové s cizími jmény musí rozeslat v průměru třikrát víc odpovědí na nabídky míst než lidé s ryze švédskými jmény.
Nejčastější švédská jména1. Andersson |
Švédsko, země dlouhou dobu považovaná za „ráj pro migranty“, má přitom s jejich zaměstnáváním kardinální problém. I ve Francii, Německu či Norsku existuje velká mezera při porovnání počtu nezaměstnaných mezi „rodáky“ a přistěhovalci. Podle britského časopisu The Economist je však největší v Nizozemsku a právě ve Švédsku.
Švédsko je přitom pozoruhodné v tom, že si jeho ekonomika vede dobře a nezaměstnanost činí zhruba pět procent. Lidé s kořeny v zahraničí však mají třikrát větší „šanci“, že budou mezi nezaměstnanými, než etničtí Švédové. The Economist dodává, že statistiku z hlediska arabských a afrických přistěhovalců ještě zjemňuje fakt, že jsou do ní započítáni přistěhovalci z jiných zemí Evropské unie.
„Skrytá diskriminace“ podle jmen, potažmo původu, je však jen menší součástí problému. Situaci podle britského časopisu zhoršuje nízké vzdělání a tím horší pozice přistěhovalců na pracovním trhu, ale i to, že etnické Švédky jsou hodně emancipované a zvyklé být zaměstnány, což v přistěhovaleckých rodinách je spíše výjimkou.
