„Jsou dny, kdy ani nevylezu z baráku. Ještě nejsem psychicky v pořádku,“ líčí Věra Marešová. Stojí u branky před svým domem na okraji severočeského Rumburka, na sobě má šedivé montérky a právě se chystá shrabat listí na zahradě.
Mluví klidně, tichým, ale pevným hlasem. Tak jako když v soudní síni předčítala svou obhajobu nebo když odrážela dotazy žalobce. Na rozdíl od závěrečných dní před soudem, kdy už bylo zřejmé, že bude zproštěna obžaloby, nyní z její tváře vyprchal elán a sebevědomí. Pětapadesátiletá žena dnes působí unaveně, vyčerpaně. Zatímco soud přesvědčila o své nevině, někteří sousedé a další lidé z Rumburka na ni dál pohlížejí podezíravě.
„Já vám to řeknu takhle, jsou lidé, kteří jsou v pohodě, ale pořád jsou lidé, kteří to nevzali. Ale já se nechci vyjadřovat, jakýmkoliv svým vyjádřením si mohu uškodit a lidi popudit. A já tu chci ještě nějakou dobu vydržet,“ vypráví. „Říká se, že není šprochu, aby na něm nebylo pravdy trochu, a těm lidem to prostě nevysvětlím,“ dodává.
Marešová byla obžalována z toho, že v letech 2010 až 2014 jako zdravotní sestra na jednotce intenzivní péče v Lužické nemocnici píchala pacientům do žíly silné dávky draslíku, po nichž jim selhalo srdce. Obžaloba vycházela z posudku znalce Radka Matlacha, který podezření na vraždy dokládal.
Pacienti umírali vždy, když měla obžalovaná službu, a její kolegyně ji charakterizovaly jako chladnou ženu bez empatie. Jenže analýza, kterou si nechala vypracovat obhajoba, uváděla, že ti lidé umřeli přirozeně. Soud si proto nechal zpracovat třetí, rozhodující posudek. A ten konstatoval, že příčinu smrti nelze přesně stanovit, a tudíž nelze vyloučit podání draslíku, ale ani přirozená úmrtí.
Letos v lednu ústecký krajský soud Marešovou zprostil obžaloby. Žalobce se odvolal, ale vrchní soud 26. července verdikt potvrdil. „Důkazní situace byla velmi chatrná a důkazy ve spise obsažené a provedené u hlavního líčení nemohly vést k uznání viny,“ napsal v usnesení.
Marešová žije v domku se svou dcerou Agátou. Je nezaměstnaná, bere podporu sedm tisíc měsíčně. Ovšem jsou i lidé, kteří jí pomohli. Třeba senátor Zbyněk Linhart. „Sám přišel a nabídl nám pomoc, protože věděl, v jaké jsme situaci a že jsme úplně bez peněz. Nebyl pro něho problém sehnat mi dřevo na topení a dceři telefon s internetem,“ popsala Marešová.
Místní lidé dodnes nevědí, co si o případu mají myslet. „Myslím, že to celé bylo jen příšerné nedorozumění,“ pronesl tichým hlasem jeden ze sousedů. A pokynem ruky naznačil, že víc o tom mluvit nechce. Kauza je zde dosud příliš živá.
Pro Marešovou zůstane živou napořád. „Na to se nedá zapomenout,“ zavrtí hlavou.
Její advokátka Iva Jónová připravuje podklady pro žádost o odškodnění. Znalec Radek Matlach čelí správnímu řízení, které může skončit pokutou nebo vyškrtnutím ze seznamu znalců. Soud rozhodne do konce listopadu.
Reakce Marešové na poslední osvobozující rozsudek:
26. července 2016 |
