Umm Aláová (není to její pravé jméno) se rozhodla už dávno. Svému malému synkovi nikdy neřekne, kdo byl jeho otcem. Čtyřicetiletá žena ještě nedávno zažívala teror v zajetí Islámského státu (IS), který je proslulý tvrdým prosazováním islámského práva. Ženy jsou v obsazených městech znásilňovány a prodávány jako sexuální otrokyně. Tento osud potkal zejména jezídské ženy a dívky.
Přála jsem si potratit, popsala hrůzy v zajetí IS znásilněná jezídka |
Mnoho z nich v zajetí otěhotnělo. Některé se nechtěných potomků zbavily ještě před porodem. Stejné dilema prožívala před časem i Umm. Rozhodla se však, že svému dítěti dá šanci žít. „Je to můj syn, ne syn Islámského státu,“ tvrdí o malém chlapci.
Islamisté její vesnici obsadili v roce 2014 současně s převzetím nadvlády nad Mosulem. Bála se o svou rodinu. Dceru i vnoučata. Tvrdí, že její rodina nikdy nepodporovala stoupence IS. Džihádisté se na ni kvůli tomu zaměřili, píše CNN. Pravidelně chodili do jejího domu. Vyžadovali poslušnost. Napadli dceru Umm. „Přišli a zmlátili ji. Roztrhali její šátek i oblečení. Pak řekli, že ji znásilní. Jejich šéf jim to však nedovolil. Chceme matku, řekl,“ popisuje Umm.
Teror v zajetí IS
Počíhali si na ni o několik dní později. Řekli mi, ať nasednu do auta. Myslela jsem, že mě chtějí zabít,“ vzpomíná. Měli však jiné plány. „Budeš naší otrokyní,“ oznámili jí. Rok a půl žila ve vězeňských podmínkách. „Byla jsem jako mrtvý člověk, a to mě ani nezabili,“ tvrdí Umm. Těsně předtím, než se dostala na svobodu, ji jeden z ozbrojenců zmlátil a znásilnil. „Zkoušela jsem se s ním prát. Plakala jsem. Bolelo to, ale nemohla jsem nic dělat,“ popisuje.
Po otřesném zážitku otěhotněla. Když ji islamisté propustili, věděla, že čeká chlapce. Rozhodla se, že si ho nechá. Pojmenovala ho Mohammed. Jmenoval se tak její manžel. Po návratu ze zajetí se těšila na spokojený život.
V úterý se k ní však donesla smutná zpráva. Její manžel zemřel při bojích u Mosulu. „Měl mě moc rád. Moje nejlepší vzpomínky na něj jsou o tom, že mě respektoval a miloval. Jsme sice chudí lidé, ale byli jsme šťastní,“ vzpomíná.
Její svědectví je jedním z tisíců příběhů, které novinářům vypráví lidé prchající z Mosulu. Uteklo odsud nejméně 18 tisíc civilistů. Mezinárodní organizace pro migraci tvrdí, že v následujících týdnech přibudou další desetitisíce. V Mosulu stále žije asi 1,5 milionu lidí. Civilisté z Mosulu utíkají, jak jen to je možné. Při útěku riskují život. Islamisté zaminovávají okolí. Někteří lidé ujíždějí v automobilech, jiní prchají po svých.
Nejméně 17 civilistů zabily v pátek večer exploze dvou náloží, které neznámí útočníci umístili na silnici, kudy projížděl konvoj s iráckými rodinami prchajícími před bojovníky Islámského státu. Lidé utekli z města Havíja, které obsadili džihádisté a leží jižně od Mosulu, kde i v sobotu pokračují boje mezi iráckými silami a IS. Mezi 18 oběťmi útoku na konvoj bylo 17 členů prchajících rodin a jeden policista z doprovodného vozidla, upřesnila policie.
Boj o Mosul
Irácké speciální jednotky v sobotu prohledávají budovy v předměstích Mosulu, ze kterých v pátek vytlačily ozbrojence IS. Od rána také pokračují boje o další části města. Obě strany pálí z minometů a automatických zbraní. Irácké síly navíc zapojily dělostřelectvo. Podle agentury Reuters dochází v obytných čtvrtích také k soubojům odstřelovačů.
Libyjské holčičky se vdávají za islamisty, na potrat jdou s panenkou |
Pouliční boje jsou od pátku nejintenzivnější od zahájení operace na dobytí Mosulu před třemi týdny. Bojovníci IS, kteří si z Mosulu udělali svou baštu na severu Iráku, své pozice podle očitých svědků urputně brání. Od pátku podle agentury AP přišlo o život nejméně sedm iráckých vojáků.
Ofenziva u Mosulu začala 17. října a je největší iráckou vojenskou operací od invaze vedené Američany v roce 2003. Podílí se na ní přes 25 000 iráckých vojáků, policistů, členů kurdských sil, sunnitských kmenových bojovníků a příslušníků šíitských milic. Ze vzduchu je podporují letouny mezinárodní koalice v čele se Spojenými státy.
