Lichtmanova metoda je jiná než všechny prognózy, které teď probíhají médii. Nezajímají ho (s malou výjimkou, o níž bude řeč) průzkumy mínění. Nedá na pohled sázkových kanceláří, pohyby na burze, demografické trendy ani další známé techniky, které říkají, jak to 8. listopadu v USA dopadne.
A co na to Nate Silver?Allan Lichtman je v predikci ve zdánlivém rozporu s analytikem Natem Silverem, šéfem webu FiveThirtyEight.com. Podle Silvera má stále vyšší šanci demokratka Hillary Clintonová. Lichtmanova technika ale stojí na statických faktorech, zatímco Silver vychází z měnících se průzkumů mínění. Hodně se zabývá jejich důvěryhodností, tím, jak vznikají a jak je interpretovat. V předminulých volbách v USA Nate Silver správně předpověděl výsledek ve 49 státech, v minulých ve všech 50. V minulosti Silver opakovaně upozorňoval, že Donald Trump stále má šanci, byť ho jiné prognózy odepisovaly. Dynamika posledních dnů kampaně mu dává za pravdu. Finální předpověď Silver ještě nezveřejnil, učiní tak zřejmě krátce před volbami. |
Metodu zvanou Třináct klíčů k Bílému domu založil Allan Lichtman na studiu všech amerických prezidentských voleb od roku 1860.
Předpokládá něco, v co političtí marketéři a mnozí voliči nejspíš nevěří - že o výsledku voleb nakonec rozhoduje to, jak se politici chovají a co dělají. Konkrétněji, jak dobře či špatně si vede strana dosluhujícího prezidenta.
Lichtman spolupracoval s ruským matematikem a seismologem Vladimirem Keilis-Borokem, který se původně zabýval teorií předpovídání zemětřesení. Průlomu v seismologii sice nedosáhl, ale zato spolu s Lichtmanem přišel na techniku, která od svého vzniku v 80. letech správně předpověděla výsledek každých prezidentských voleb v USA.
Profesor historie na Americké univerzitě Allan J. Lichtman
Na letošní Lichtmanovu prognózu upozornil v září server listu The Washignton Post. Před několika dny se profesora historie zeptal znovu, jestli se na závěru, že „klíče“ hrají do ruky Donaldu Trumpovi, něco změnilo. A obdržel negativní odpověď.
Klíčů je třináct. Stačí, když šest říká „nepravda“
„Klíče“ představuje třináct výroků s možnou hodnotou pravda/nepravda. Pokud je výrok pravdivý, nahrává to obhajující straně, letos tedy demokratům. Pokud je šest či více výroků nepravdivých, zvítězí vyzyvatel. Znějí takto:
- Stranický mandát: Obhajující strana posílila v posledních volbách do Sněmovny reprezentantů. (Za končící volební období nepravda.)
- Politická soutěž: U obhajující strany neproběhlo žádné urputné klání o prezidentskou nominaci. (Pravda, Bernie Sanders nebyl vážný rival.)
- Obhajoba: Kandiduje úřadující prezident. (Nepravda.)
- Třetí strana: Neexistuje žádný vážný kandidát vyjma demokrata a republikána ani žádná výrazná kampaň nezávislého kandidáta. (Nepravda s ohledem na podporu Garyho Johnsona, alespoň prozatím.)
- Krátkodobá ekonomika: Ekonomika není během kampaně v recesi. (Pravda.)
- Dlouhodobá ekonomika: Reálný ekonomický růst na hlavu během volebního období je stejný či vyšší než růst během dvou uplynulých období. (Pravda.)
- Změna politiky: Obhajující strana dělá výrazné změny v celonárodním měřítku. (V měřítku končícího volební období nepravda.)
- Společenský neklid: Během volebního období se neodehrává žádný společenský neklid či nepokoje trvalejší povahy. (Pravda.)
- Skandál: Obhajující strana není zasažena skutečně velkým skandálem. (Pravda.)
- Zahraniční/vojenské selhání: Obhajující strana neutrpěla žádný výrazný neúspěch v zahraniční politice nebo vojenských záležitostech. (Pravda.)
- Zahraniční/vojenský úspěch: Obhajující strana dosáhla výrazného úspěchu v zahraniční politice nebo vojenských záležitostech. (Nepravda.)
- Charisma obhajující strany: Kandidát obhajující strany je charismatická osobnost či národní hrdina. (Nepravda, Clintonové tyto atributy Lichtman nepřipisuje.)
- Charisma vyzyvatele: Kandidát-vyzyvatel není charismatická osobnost či národní hrdina. (Pravda; nepřipisuje je ani Trumpovi.)
Lichtman sám připouští, že letošní „klíče“ nebylo snadné vyhodnotit. „Donald Trump způsobil, že to bylo nejtěžší od roku 1984. Kandidát jako Trump tu dosud nebyl - a právě on může otřást vzorci, které platily od roku 1860,“ říká.
Těžko ho přitom podezírat z adorování Donalda Trumpa. To, že Trumpova kandidatura nemá precedens, dovozuje takto: v USA nikdy nekandidoval „sériový lhář“, který by podněcoval k násilí vůči rivalovi (patrně myslel tento případ), vyzýval cizí velmoc ke vměšování do amerických voleb (zřejmě tento případ), vyjádřil sympatie diktátorskému režimu, případně hrozil, že pokud se íránské lodě přiblíží americkým, budou „smeteny z hladiny“ (tento případ).
Pět „ztracených“ klíčů je poměrně jasných. Šestým je faktor „třetí strany“. A s tím je problém.
Faktor Gary Johnson
V době, kdy Lichtman zveřejnil původní prognózu, si totiž poměrně dobře vedl Gary Johnson, kandidát libertariánů - když Lichtman na základě svých zkušeností rozpůlil Johnsonovy preference z nejvýhodnějších průzkumů, stejně mu libertariánův zisk vyšel nad 5 %.
Prezidentské volby v USA |
To už je síla, kterou Lichtman pokládá za klíč. Šestý. Cvak, cvak, cvak, cvak, cvak, cvak - vyzyvatel otevřel šest zámků, vyhraje Trump. Nebo ne?
Na konci října Johnsonovy preference začaly klesat. Krátce před volbami to není neobvyklý vzorec chování amerických voličů - kandidáty s malou šancí opouštějí pragmatičtí voliči, kteří se rozhodnou pro volbu někoho z dvojice favoritů. Optikou menšího zla. Teď je to ale ten nejklíčovější ze třinácti klíčů. Jako prakticky jediný se může ještě změnit.
„Nikdy jsem svou predikci nedoplňoval podmínkami, za kterých bude fungovat, ale letos dvě jsou,“ řekl Lichtman The Washington Postu na konci října. „Podmínka ‚třetí strany‘ říká, že Gary Johnson musí dostat aspoň pět procent hlasů. Může klesnout pod tuto mez, což by predikci otočilo,“ řekl Lichtman. (Při psaní článku měl dle agregace průzkumů 4,7 % a Jill Steinová 2,1, pozn. red. Lichtman se od té doby nevyjádřil.)
Druhou podmínkou pak je Trump samotný. „Může přijít kataklyzma, které zcela změní základy naší politiky. Klíče jsou historicky ukotvené, ale tyto volby ten potenciál skýtají. A já nemám křišťálovou kouli.“
