Když před třiašedesáti lety odmítli Arpád Tar a Arpád Homola jakožto Svědci Jehovovi z náboženských důvodů vykonávat vojenskou základní službu, ještě téhož roku byli u Nižšího vojenského soudu v Brně uznáni vinnými z trestného činu vyhýbání se služební povinnosti.
Na tři roky byli zbaveni čestných práv občana a odsouzeni ke dvěma a dvěma a půl letům vězení.
Víra nebo náboženské přesvědčení totiž dle tehdejšího rozhodnutí nemohla být sice nikomu na újmu, avšak ani nemohla být důvodem k tomu, aby někdo odpíral plnění občanské povinnosti uložené zákonem.
O zrušení rozsudku a očištění jejich jména se rodiny obou obžalovaných pokoušely po revoluci přes rehabilitační soudy, avšak marně. Za přítomnosti Arpáda Homoly v roce 1991 soud zrušil výkon trestu, ale vinu zanechal. Návrh Heleny Tarové soud v roce 1996 zamítl.
Odmítnutí vojenské služby bylo diktované svědomím
Až zhruba před dvěma a půl roky se manželky obou dnes již zemřelých obžalovaných obrátily na Ministerstvo spravedlnosti a ve středu konečně uspěly. Ministr spravedlnosti podal stížnost pro porušení zákona ve prospěch obžalovaných, ke kterým mělo dojít v případě Arpáda Tara v roce 1953 a v případě Homoly v roce 1991.
„Porušení zákona spočívá v tom, že obviněný byl odsouzen pro své náboženské přesvědčení. S tím, že tato skutečnost je přímo v rozporu s ústavou zaručenými právy a s tehdy i v současnosti platnými trestními kodexy,“ uvedla u Nejvyššího soudu státní zástupkyně Martina Hladíková.
S výrokem státní zástupkyně se ztotožnil i obhájce obou obžalovaných. „V trestním řízení není pro advokáta větší profesionální čest, než když se může v plném rozsahu připojit k tomu, co uvedl státní zástupce,“ komentoval Lubomír Müller.
K ústavně zakotveným svobodám se při čtení rozsudku vyjádřil i předseda senátu. „Obviněný odmítl konat vojenskou základní službu z důvodu svého náboženského přesvědčení a takové jednání bylo reálným projevem jeho osobního rozhodnutí diktovaného svědomím,“ komentoval Vladimír Veselý.
V případě Arpáda Homoly podal ministr spravedlnosti stížnost proti rozhodnutí rehabilitačního soudu z roku 1991 pro porušení zákona. Rehabilitační soud jednal o rozhodnutí Nižšího vojenského soudu v Brně z roku 1953, kdy byl Homola uznán vinným z totožného trestného činu a odsouzen k dvou a půl letům vězení a ztrátě čestných práv občana na tři roky.
Společenská nebezpečnost nebyla malá, ale žádná
„U bývalého vojenského obvodového soudu v Brně došli k závěru, že se upouští od trestání z důvodu, že je menší společenská nebezpečnost. Ale tady nebyla žádná společenská nebezpečí a navíc toto rozhodnutí předpokládá, že pachatel svého činu lituje. A my nikde nemáme doklad, že by pachatel svého činu litoval,“ podotkl Müller.
„Pachatel se naopak domáhal svého práva na svobodu svědomí a náboženského přesvědčení,“ uvedl ve své řeči advokát, který se podobnými případy dlouhodobě zabývá.
Středeční soud došel v obou případech k rozhodnutí, že byl porušen zákon v neprospěch obžalovaných a tehdejší rozhodnutí zrušil. V případě Arpáda Homoly zároveň přikázal Městskému soudu v Brně, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
Svědkové Jehovovi jsou křesťanská náboženská společnost označující svoji činnost za obnovení křesťanství z 1. století. Jsou známi svými duchovními a morálními zásadami, mezi něž patří například odmítání krevních transfúzí, neúčast na politickém životě nebo právě odmítání vojenské služby.
