Se zjištěním přišli reportéři pořadu Panorama, který vysílá britská BBC. Reportéři v utajení zjistili, že dětské práce využívají textilní továrny, které dodávají zboží pro řetězce Zara, Mango, ASOS a Marks and Spencer. Ty mají zastoupení i v České republice. Firmy na webových stránkách uvádí, že kontrolují všechny dodavatele. Nejedná se o první případ, kdy prodejci čelí kritice kvůli dětské práci (více zde).
Najímání uprchlíků na práci v Turecku není ničím novým, připomíná The Guardian. Syřané, kteří uprchli před válkou, v textilkách a dalších továrnách pracují načerno. Zprostředkovatelé jim vyplácí v přepočtu asi třicet korun na hodinu. Pracovní podmínky neodpovídají normám. „Pokud se tady něco stane Syřanovi, zahodí ho jako kus hadru,“ postěžoval si jeden z uprchlíků.
Uprchlická krizeSTATISTIKY: Merkelová za migrační krizi nemůže FRONTEX: Pašeráci zneužívají naši povinnost EXPERT: Hrozí nová migrační vlna POČTY: Uprchlíků dorazilo méně, než se myslelo CALAIS: U města vyroste čtyřmetrová zeď UTRPENÍ: Uprchlíci popsali cestu do Evropy |
Reportéři BBC při pátrání narazili na případy, kdy v textilkách pracují syrské děti a mladiství. Nejmladšímu z nich bylo deset let. Nezletilí dělníci například žehlí oblečení, které dodavatelé odesílají do Evropy. Darragh MacIntyre z pořadu Panorama uvedl, že Syřané si stěžují na nízké platy a otřesné pracovní podmínky. „Tuší, že jsou vykořisťováni, ale nemohou s tím nic dělat,“ vysvětluje.
Sliby oděvních gigantů
Tiskové oddělení Marks and Spencer v reakci na nová odhalení uvedlo, že celou situaci bere „extrémně vážně“. Firma nabídla všem Syřanům pracujícím u tureckých dodavatelů legální práci. „Etické obchodování je pro Marks and Spencer základem. Všichni dodavatelé musí splňovat naše normy. Nebudeme tolerovat jejich porušování a uděláme vše proto, aby se podobné věci neopakovaly,“ uvedla společnost (na interaktivní mapu všech dodavatelů Marks and Spencer se můžete podívat zde).
Kritici však tvrdí, že se jedná jen o plané sliby. Situace v tureckých textilkách se přes snahy ochránců lidských práv nemění. Danielle McMullanová z Business & Human Rights Resource Centre tvrdí, že za vykořisťování pracovníků jsou odpovědné cílové firmy. „Nemohou jen prohlásit, že o ničem nevěděly. Mají povinnost monitorovat dodavatele a v jakých podmínkách se u nich pracuje,“ myslí si.
Některé oděvní firmy v posledních letech přesunuly výrobu z východní Asie do Turecka kvůli jeho strategické poloze. Firmy jsou díky tomu flexibilnější při změnách objednávek a nové modely oblečení dokáží dostat do obchodů mnohem rychleji.
Turecko se podle německé stanice Deutsche Welle stalo čtvrtým největším producentem textilu na světě. Tlak na rychlost a nedostatek pracovníků v textilkách provozovatelé řeší najímáním uprchlíků. Server Facing Finance uvádí, že až 60 procent všech zaměstnanců v tureckých textilkách pracuje načerno.
Ztracená generace
V tureckých textilkách lze najít oblečení velké části evropských značek. Reportéři narazili například na oblečení od firmy ASOS. Společnost uznává, že bylo vyrobeno v Turecku, jednalo se však údajně o neautorizovanou textilku. Pracovalo zde 11 dospělých Syřanů a tři mladší šestnácti let. ASOS všechny nezletilce finančně podpoří, aby se mohli vrátit do školy. Dospělí budou dostávat výplatu, dokud si nenajdou legální práci.
V textilkách, které dodávají oblečení pro firmy Mango a Zara, uprchlíci pracují až dvanáct hodin denně. S nebezpečnými chemikáliemi a bez ochranných prostředků.
Podle zástupců společnosti Mango se jedná o jí neznámého subdodavatele. Následná inspekce podle tiskové zprávy nepotvrdila, že by v provozovně pracovali Syřané. Zara uvádí, že na základě 46 nezávislých auditů v roce 2014 získalo bezmála 90 procent jejích dodavatelů dva nejvyšší možné ratingy.
Uprchlíci v Turecku nemohou v Turecku legálně pracovat. Děti kvůli výdělku nechodí do školy, což může být podle expertů v budoucnu velký problém. Do školních lavic podle organizace Human Rights Watch neusedá nejméně 400 tisíc syrských dětí, které žijí s rodinami v Turecku (kompletní zprávu v angličtině najdete zde).
Děti často končí v začarovaném kruhu mimo školní lavice už v samotné Sýrii. Před propuknutím občanské války přitom navštěvovalo základní školu 99 procent dětí, střední školu podle statistik organizace UNICEF 82 procent (více o syrské ztracené generaci zde).
Jakým problémům čelí děti uprchlíků při vzdělávání v Turecku?:
