Aktuálně mají Říčany přes 15 tisíc obyvatel, přičemž více než čtvrtina z nich se přistěhovala během poslední dekády a další rychle přibývají.
„Je to pro nás, jako by se město potýkalo s vnitřní rakovinou, bere mu to sílu,“ řekl iDNES.cz starosta města Vladimír Kořen (Klidné město).
Radnice sice z daní dostává od státu za každého občana necelých 10 tisíc, to se však podle starosty promítne vždy až s odstupem času. „Noví obyvatelé peníze do rozpočtu přinesou velmi pomalu, až když si zažádají o trvalý pobyt. Veškerou infrastrukturu ale vyžadují už dřív,“ podotkl starosta.
Referendum v ŘíčanechReferendum se ve městě uskuteční souběžně s volbami do krajských zastupitelstev 7. a 8. října. Aby bylo závazné, musí v něm hlasovat přinejmenším 35 procent oprávněných voličů, tedy zhruba 3 900 lidí. Aby referendum bylo závazné, musí se k variantě omezení rozvoje přiklonit alespoň 2 800 hlasujících (25 procent z celkového počtu oprávněných voličů). |
Nynější územní plán umožňuje růst až na 25 tisíc obyvatel, odkývlo to předchozí vedení města. Finance na zajištění škol, školek či budování silnic pro všechny nově příchozí však město v kase nemá.
„Musíme si vybrat, jestli peníze půjdou na zvyšování životního standardu stávajících obyvatel, nebo na jejich úkor budeme investovat do lidí, kteří se teprve přistěhují,“ doplnil předseda finančního výboru Martin Gebauer.
Město nutně potřebuje rekonstrukci hlavního stokového přivaděče, novou čistírnu odpadních vod či kapacitnější silnice.
„Když se to sečte, ukazuje se velký ekonomický problém,“ podotkl Kořen s tím, že město v roce přebírali kvůli stavbě školy s dluhem 280 milionů, které bývaly mohly putovat třeba na výše jmenované investice nebo stavbu sportovišť. „V důsledku rostoucího počtu obyvatel ale předchůdci museli stavět infrastrukturu,“ doplnil.
Vyšší moc pro občanská sdružení
Vedení města se proto rozhodlo uspořádat současně s krajskými volbami 7. a 8. října referendum. Občané dostanou možnost vyjádřit se, zda jim rychle přibývající sousedé nevadí, nebo by vedení města mělo podniknout všechny možné kroky a upravit územní plán tak, aby do roku 2030 mohlo přibýt pouze pět tisíc lidí namísto aktuálně přípustných deseti tisíc.
„V zastupitelstvu nyní máme dostatek sil na to, abychom změny prosadili. Důležité ale je, ukotvit změnu v čase, aby referendum svým významem zavazovalo i všechny po volbách v letech 2018, 2022 a 2026,“ doplnil Kořen.
Připustil však, že i pokud se občané v referendu vysloví pro regulaci, bude na jeho základě těžké nějaké budoucí postupy či jednání vynutit.
„Pokud ale občané, občanská sdružení či politické strany uznají, že některá rozhodnutí, které učiní budoucí starostové, zastupitelé či úředníci, jsou v rozporu s výsledky referenda, soud je má potom pravomoc zrušit. Dáváme tím vyšší moc aktivitám či spolkům, které hlídají smysluplný rozvoj,“ objasnil svůj pohled starosta.
Zákaz se podle něj nedotkne jednotlivých domů, ale třeba ploch s rozlohou nad pět tisíc metrů čtverečních. Výstavba by měla víc mířit do volných proluk v centru, nikoli na pole. Stejně tak už nezvrátí žádné projekty, které mají platně vydané územní rozhodnutí.
Zvažovali i změny využití pozemků
Rozvojových ploch je ve městě asi patnáct, mezi nimi i lokalita, kde chce investor postavit až 26 bytových domů, na jiném místě zase lze postavit takřka osmdesát rodinných. V těchto lokalitách, kde by celkově mohly přibýt až tři tisíce lidí, by nynější vedení radnice výstavbu alespoň do roku 2030 rádo zablokovalo.
V praxi by to znamenalo jakousi nadstavbu k územnímu plánu. „Jedním z nástrojů je omezení územního plánu tím, že přidáme nutnost zpracování regulačního plánu - jasně tím řekneme, že dané pozemky jsou sice určené pro výstavbu, ale až po roce 2030,“ doplnil starosta.
Město si podle něj musí vytvořit rezervy na to, aby si překotný rozvoj mohlo dovolit. „Změnu územního plánu připravíme my, už je zadaná. Navrhneme etapizaci tak, aby byl splněn požadavek počtu nanejvýš 20 tisíc obyvatel do roku 2030,“ doplnil starosta.
Město se ke stavbám během povolovacího řízení vyjadřuje jako soused a dává souhlas s napojením na infrastrukturu. „To je sice výhoda, ale i tak už je jeho pozice oslabená. Díky etapizaci budeme moci říci, na co je ta která oblast dimenzovaná, a bude se nám lépe argumentovat,“ vysvětlil Kořen.
Někteří občané neskrývají na Facebooku města skepsi. „Ve Svojeticích se to nepovedlo, referendum jsme sice jako občané vyhráli, ale nic to nepomohlo, ani soudně, zastupitelstvo rozhodlo a ještě se vysmáli a zničili vše, co se dalo, jedním slovem katastrofa. Třeba se to v Řičanech povede, určitě stojí za to, zkusit to, polí je škoda, příroda je nenahraditelná,“ napsala Milena Kurelová.
Starosta Vladimír Kořen připustil, že zvažovali i možnost změny využití stavebních pozemků na zeleň. „Udělat ze stavebního pozemku park je ale jedna z nejtvrdších změn. Dopady pro majitele jsou příliš velké, vlastníci by se eventuálně mohli dožadovat náhrady, takže to jsme zavrhli,“ uzavřel.
