Bývalá varna drog zamořila okolí. Úřady se přou, jestli ji stačí odvětrat

Velká varna drog maskovaná prodejnou potravin byla v Křižanově na Žďársku odhalena už na jaře. Jenže úřady dosud nerozhodly, co bude s objektem dál. Zamořené jsou nejen zdi, ale i studny a půda v okolí.

Pořádný „horký brambor“ putuje už šestý měsíc mezi městysem Křižanov, Městským úřadem ve Velkém Meziříčí, pod nějž obec správně spadá, Krajem Vysočina, ministerstvem životního prostředí a celou řadou dalších institucí – hygieniky počínaje a Českou inspekcí životního prostředí konče.

Připomíná to už začarovaný kruh. Zašlo to přitom již tak daleko, že kraj odmítá respektovat závěr jediné certifikované laboratoře pro tyto účely v Česku.

Její práci i vyčíslení sumy nákladů na odstranění ekologických škod po varně drog i někdejším provozu galvanovny zpochybnili jak politici v čele kraje, tak i vedení krajského úřadu.

Ve zprávě certifikované laboratoře se mluví o zamoření nejen ve zdech, ale i půdě a v podzemních vodách. Odborníci z firmy VAKOS XT zmiňují rovněž zdravotní rizika u lidí, kteří žili v bezprostředním okolí varny, a u zvířat napájených vodou z okolních studen.

Jenom cár papíru?

Na krajském úřadě zpráva mnoho povyku nevzbudila. Ba právě naopak. „Varoval bych, abychom brali zprávu certifikované laboratoře příliš za bernou minci,“ vyjádřil se ředitel krajského úřadu Zdeněk Kadlec. Podobný názor zastává hejtman Vysočiny Jiří Běhounek.

„Nemám důvod té laboratoři nevěřit,“ oponuje tajemnice křižanovského úřadu Drahomíra Pivoňková. „Ta firma, co jsme ji oslovili, je jediná certifikovaná laboratoř pro tyto záležitosti v České republice. Její rozbory máme. Ale pořád nemáme v ruce rozhodnutí někoho kompetentního,“ upozornila.

Chemikálie podle ní již na jaře odvezla protidrogová centrála, ale škodlivé látky zůstaly ve zdech budovy. „Dál se to uvolňuje do ovzduší, dál to může ovlivňovat zdraví lidí. Dokud se to nevyřeší na místě dekontaminací nebo zbouráním objektu, bude to tu hrozit,“ varuje Pivoňková.

Standardy Interpolu

Kraj Vysočina zatím nechce věřit metodám laboratoře a také se jeho zástupci pozastavují nad výší nákladů na odstranění ekologických a zdravotních rizik v Křižanově, kterou firma zmiňuje. Jde o 40 až 50 milionů korun.

„Máme akreditaci podle technického standardu Interpolu. A pokud jde o analýzy v Křižanově, tak veškeré prováděla nezávislá analytická laboratoř Vysoké školy chemickotechnologické v Praze, která je jako jediná v Česku specializovaná na podobné rozbory,“ uvedl Karel Lehmert ze společnosti VAKOS XT.

Lidé se od varny nemohou stěhovat

Lidé z objektů těsně sousedících s bývalou křižanovskou varnou a galvanovnou se dosud nemohli stěhovat jinam. I když snaha o to by byla...
„Zajistili jsme náhradní dům a ­byli i ochotni platit nájem. Jenže ty obyvatele jsme přestěhovat nemohli,“ uvedla tajemnice Úřadu městyse Křižanov Drahomíra Pivoňková.
Jaký je důvod? Podle informací MF DNES se z obyvatel bezprostředního okolí varny stali nevědomí uživatelé toxických látek. „Hrozí u nich rychlý nástup abstinenčních příznaků,“ vyjádřil se zdroj obeznámený s kauzou.
V souvislosti s případem v Křižanově vznikl i následující spor: zda Kraj Vysočina měl, či neměl v místě vyhlásit stav nebezpečí.
Podle ředitele krajského úřadu Zdeňka Kadlece pro to nebyly naplněny patřičné zákonné důvody.
Jiného názoru je ministerstvo životního prostředí. „Pokud se prokáže, že látky z varny ohrožují zdraví osob, krajský úřad může v lokalitě vyhlásit krizový stav a na jeho řešení má ve svém rozpočtu vyčleněné prostředky,“ oponuje mluvčí resortu Jana Taušová. Připomněla navíc, že ve stejném místě byla už v­70. letech havárie galvanovny, jejíž následky jsou patrné dodnes.
Městys Křižanov poukazuje na rozdílný přístup Vysočiny a Jihomoravského kraje k vyhlašování krizového stavu. Hejtman jižní Moravy Michal Hašek vyhlásil stav nebezpečí kupříkladu letos v červnu v Nedvědici kousek od vysočinských hranic. V rodinném domě tam byl nalezen sklad chemikálií. Pravda, včetně výbušných a radioaktivních látek...
Podle ministerstva životního prostředí si přes nevyhlášený stav nebezpečí může Křižanov požádat o­ dotaci na řešení ekologických problémů. Příjem žádostí začne 1.­ října. Další výzvy pak budou i v letech 2017 a 2018. „I na konkrétní sanační projekt si pak mohou podat žádost,“ doplnila mluvčí.

„Námitka podjatosti ze strany krajského úřadu je irelevantní. A laboratoř nemá za cíl komerční účast v této záležitosti,“ upozornil dále Lehmert.

„Na druhé straně ale považujeme za svou profesionální povinnost upozornit na rizika spojená s činností a likvidací nelegální varny metamfetaminu (dřívější název zní pervitin – pozn. redakce). Je samozřejmě na orgánech místní samosprávy a státní správy, jaká přijmou další rozhodnutí,“ reagoval pro MF DNES Karel Lehmert.

Otlouct omítky, umývat zdi

„Ta laboratoř je jediná v republice, dělá unikátní věci nejen v měřítku naší republiky, ale i Evropy,“ uznává Zdeněk Kadlec, šéf krajského úřadu. Ale hned doplňuje: „Samozřejmě je také závislá – na tom, jaká opatření navrhne. Deklarovali, že by byli ochotni sanovat objekt varny, a to chemickou cestou v kombinaci s mechanickou. To znamená otlučení omítek a potom omývání zdí chemikáliemi. Nevím, jestli občané Křižanova o to stojí, aby tam byly přiváženy další chemikálie. Já o tom mám dost pochybnost.“

Sdělil, že osobně takovou praxi dosud v Česku nezaznamenal. Objekty se podle něj spíše odvětrávají, škodlivé látky vytěkají.

„Může to tady ale být unikátní případ. Potom tu ovšem musí být nějaká autorita ověřená veřejnou správou nebo instituce, jež je součástí veřejné správy, která řekne, co je v Křižanově zdraví škodlivé, co není a jestli tam lidé mohou žít, nebo nemohou,“ vysvětlil Kadlec.

Že by se objekt bývalé galvanovny a varny jen odvětrával, s tím nesouhlasí křižanovská radnice. „Ono se to podzimními dešti spláchne z fasád. Pak bude kontaminovaná půda i potok vedle. Možná je to také v rybnících,“ nastínila zlý scénář Drahomíra Pivoňková.

K čemu nyní dojde, to je průzkum kvality vody v širším okolí varny. Nechá jej udělat Česká inspekce životního prostředí. „Budou se odebírat vzorky vody i dělat vrty,“ nastínil ředitel havlíčkobrodského inspektorátu Jan Panský. Výsledky průzkumu mají být na podzim.

Co je dobré, že vodovodem v Křižanově teče kvalitní voda. Horší je to ale se studnami v okolí někdejší varny drog a dříve galvanovny. V ní došlo už v roce 1974 k havárii a od té doby se ekologické problémy kumulují. Letos jich v souvislosti s varnou přibylo. „Lidé přestali užívat své studny, přestali konzumovat cokoli ze zahrad, co zalévali vodou ze studní,“ poznamenala tajemnice.