Soud v norském Hokksundu na konci června uvedl, že hlavním důvodem pro odebrání rodičovský práv byla medializace případu (více jsme psali zde).
„Je nepřípustné, aby matka byla trestána za medializaci případu odebráním rodičovských práv a zákazem kontaktu s dětmi, zvlášť když šlo o zoufalou obranu proti nespravedlivému postupu a lžím norského Barnevernu. Jednání, které jí bylo podsouváno, se navíc nedopustila. Namísto toho přišla o rodinu, děti byly rozděleny a izolovány a je jim odpírán kontakt i se širší rodinou,“ uvedla advokátka Dora Boková k hlavním bodům odvolání.
Případ českých dětí v NorskuPŘEHLEDNĚ: Kauza v otázkách a odpovědích |
Právník Pavel Hasenkopf, který zastupuje Michalákovou v Česku, předpokládá, že případ nejspíš skončí u Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku. Zde by měla Michalákovou znovu podpořit také Česká republika.
„S ohledem na to bylo naší snahou akcentovat mezinárodněprávní závazky Norska zejména z pohledu Evropské úmluvy o lidských právech a k ní se vztahující judikatury štrasburského soudu, kterou Norsko zjevně a opakovaně ignoruje“, vysvětlil Hasenkopf.
Český stát Michalákovou u okresního soudu podpořil formou dopisu, který vypracoval náměstek ministra zahraničí Martin Smolek. Soud k němu ale během líčení nepřihlédl (více zde).
Apel na premiéra a vyšetřování norské ministryně
Na politické rovině bude Michalákovou nadále podporovat poslankyně Jitka Chalánková. V létě se dopisem obrátila na premiéra Bohuslava Sobotku s prosbou, aby vyzval norskou ministryni Solveig Horne o zařazení kauzy Michalákových do seznamu případů, které chce politička zpětně prověřit kvůli pochybnostem o norské sociální službě Barnevern.
Medializace není důvod k odebráníČervnové rozhodnutí soudu poukazuje na medializaci případu s tím, že si tím Michaláková uškodila. Petiční výbor ale namítá: "Matka nikdy nezveřejnila citlivé informace o dětech a proti zveřejňování nezakrytých obličejů dětí vždy zakročila. Z tohoto důvodu nadále drží v tajnosti některé dokumenty, přestože jednoznačně vypovídají v její prospěch". Výbor také poukazuje na slova norské ministryně pro děti, rovnost a sociální inkluzi Solveig Horne, která v červnu 2015 ujistila prezidenta Miloše Zemana, že informace o případu v médiích není dostatečným důvodem k odebrání dítěte nebo ke zbavení rodičovských práv. |
„Pan premiér mne předevčírem ve sněmovně ujistil, že jeho odpověď je již na cestě. Pana premiéra jsem požádala také o informace z červnového jednání ministryně Marksové s ministryní Horne, protože ministerstvo práce a sociálních věcí o něm žádné informace neposkytlo,“ doplnila Chalánková.
Petiční výbor na podporu rodiny Michalákových chce zároveň znovu vyzvat premiéra i ministerstvo zahraničí, aby prověřili stav staršího chlapce Denise. Během červnového soudu se objevily informace o jeho zhoršeném zdravotním stavu. Kvůli izolaci od rodiny ale není možné jeho situaci ověřit.
„Ráda bych apelovala na českou vládu, aby trvala na umožnění styku dětí s prarodiči. Tomu nebrání ani aktuální rozhodnutí okresního soudu a navíc, pokud je mi známo, samotný Barnevern jak kafemlejnek opakuje, že děti měly blízký vztah k dědečkovi,“ doplňuje Chalánková.
10. února 2015 |
