Jen pár desítek metrů nad bažinou Linyanti v africké Botswaně se vznáší malý vrtulník. Na jeho palubě sedí ekolog Mike Chase, který při pohledu na zem neskrývá rozhořčení.
Mnoho let se snaží chránit pomalu vymírající populaci afrických slonů. „Nemyslím si, že by někdo viděl tolik mrtvých slonů, kolik jsem jich viděl já za poslední dva roky,“ svěřil se reportérům CNN krátce před přistáním.
Mám mačetu a pepřák, říká Čech, který v Africe chrání slony |
Když vrtulník dosedl, Chase se vydal směrem k velkému zvířeti, které zdánlivě odpočívalo na dohled řeky. Asi padesátiletý slon zde však neodpočíval. Pohozeného ho tu nechali pytláci, kteří pro získání sloních klů udělají vše. Tomuto slonovi neváhali uříznou velkou část hlavy. Podobný obrázek je pro Chase na denním pořádku.
Před lety proto založil organizaci Elephants Without Borders. Ta se stala vědeckou základnou pro hnutí Great Elephant Census (GEC), které si vytklo za cíl spočítat všechny slony žijící na africkém kontinentu. Tým čítající 90 vědců a 286 dalších pracovníku z 18 afrických zemí na palubě malých vrtulových letadel nalétal přes deset tisíc hodin. Výsledky náročného výzkumy vědcům příliš velkou radost neudělaly.
Pro kontext je v tomto případě důležitý pohled do minulosti. V předkoloniálních dobách v Africe podle dobových záznamů mohlo žít až dvacet milionů slonů. V roce 1979 jich zbývalo asi 1,3 milionu. Výzkum GEC nyní odhalil, že populace afrických slonů je na tom ještě hůř. V současnosti jich přežívá pouhých 352 271 kusů, což je výrazně méně, než se doposud odhadovalo, píše The Guardian.
OBRAZEM: Na slony číhají nášlapné miny. V nemocnici dostali protézy |
Mezi lety 2007 a 2014 počet slonů klesl o závratných 30 procent. „Statistiky ukazují zejména na drastický pokles populací slonů v Tanzanii a Mozambiku,“ uvedla pro iDNES.cz Alicia Lyfordová z organizace Vulcan, která na výzkumu spolupracovala. Ve jmenovaných zemích se podle ní populace slonů zredukovala o 75 procent.
Ochránci životního prostředí tuší, že nyní závodí s časem. GEC se naštěstí dočkala velké finanční pomoci od spoluzakladatele společnosti Microsoft Paula Allena, které je výkonným ředitelem organizace Vulcan. „Soustředíme se na vývoj bezpilotních strojů, které mají zlepšit prevenci pytláctví, snažíme se také podporovat zákony, které zakazují obchod se slonovinou,“ popisuje jedny z mnoha činností Vulcanu Lyfordová.
Ochránci mimo moderní techniky hojně využívají také starší upravené stroje. Dobrým příkladem je modifikovaná Cessna 206. Ve spojení s tradičními monitorovacími prostředky, jakými jsou satelitní snímky a speciální GPS obojky, se GEC podařilo sestavit dosud nejpřesnější obrázek o velikosti i rozmístění sloních populací v Africe.
Bruselu se nelíbí zákaz obchodu se slonovinou. Afrika věští vymírání |
Moderní analytické metody přinesly ochráncům zvířat i zajímavé poznatky o chování slonů. Vyšlo například najevo, že sloni se dokáží vyhnout místům, na kterých se v minulosti dostali do kontaktu s pytláky.
Během války v Angole se sloni tomuto území vyhýbali, po utichnutí bojů se sem vrátili. Nyní na tuto oblast kvůli dramatickému nárůstu pytláctví opět zanevřeli. „Dá se říct, že se tady nachází frontová linie, dál už sloni neputují. Už se nedostávají dál do vnitrozemí Angoly a Zambie. Jejich hlavní teritorium v jižní Africe se zredukovalo na malé území na severu Botswany.
Pytláci jsou však vždy o krok napřed. Vyšší koncentrace slonů v jednom místě využívají ve svůj prospěch. „Pytláci tady působí v podstatě neomezeně. Hranice jsou otevřené a zvířata se mohou pohybovat, kam chtějí, během několika minut mohou být ve třech zemích,“ popisuje Chase.
Ochrana zvířat je v tomto případě problematická. Akce pytláků bývají bleskové. Mnohdy ani zvíře nezabijí a už mu z hlavy násilím vyřezávají kly. V mnoha oblastech pytláci tráví zdroje vody pro slony, zvířata střílí z AK-47 či na ně hází granáty.
Proti pytlákům některé země nasazují i vojáky.
Botswana je jedním z posledních velkých útočišť slonů i kvůli tvrdému přístupu úřadů. Společně s Jihoafrickou republikou a Zimbabwe zde žije přes 60 procent všech zaznamenaných jedinců. S ochranou slonů v Botswaně pomáhá i armáda. Se zbraní v ruce na nejcitlivějších místech operuje na 700 vojáků. Mají povoleno zabíjet pytláky v případě, že se nevzdají.
Malawi přesune kvůli pytlákům stovky slonů. Pomůžou jeřáby i helikoptéry |
„Nemáme tady jasného nepřítele. Nepřítelem může být kdokoli, klidně i člověk, se kterým se běžně potkáváme či s ním žijeme,“ vysvětluje jeden ze strážců Joseph Seelo. S prací jeho týmu prý pomáhají i místní obyvatelé. Vojákům poskytují vodu a jídlo, dávají jim tipy a zaznamenávají si GPS souřadnice kritických míst.
Paradoxně mají sloni pro Afriku mnohem větší hodnotu živí, než rozprodaní kvůli ceněné slonovině. Jeden zabitý slon pytlákovi vydělá v průměru stovky dolarů. Většina z peněz totiž padne na úplatky zprostředkovatelům. Podle Nadace Davida Sheldricka naproti tomu živá zvířata mohou přinést do kapes Afričanů miliony dolarů, které tento kontinent může vydělat na turismu.
