Tradici trvající po mnoho staletí změnil revoluční rok 1948, kdy arcibiskupství o sídlo přišlo. Památka začala chátrat, což trvalo několik desetiletí.
Další historický zlom má přijít v letošním roce. Sídlo už sice nepatří arcibiskupství, schyluje se však k jeho dlouho očekávané generální opravě. Majitelé očekávají, že nejpozději v říjnu se rozhodne o stomilionové evropské dotaci.
Poslední arcibiskup, který své letní sídlo v Řečici navštívil, byl kardinál Josef Beran ve 40. letech. Po roce 1948 arcibiskupství o zámek přišlo. Na snímku z roku 1947 je arcibiskup Beran zachycen při návratu z Říma. Pro část cesty tehdy využil letecký spoj z Curychu.
„Kritéria pro dotaci splňujeme minimálně z devadesáti procent. Plánujeme obnovu vnější fasády zámku, dveří, oken a části interiérů. Pokud to vyjde, chtěli bychom na jaře začít stavět,“ uvedl Daniel David, zástupce vlastníka. Tím je ostravské družstvo Zámek Šebestián.
To už několik let opravuje s pomocí svých peněz i menších dotací střechy zámku. Zajišťuje též další nutné práce, aby se stav památky nezhoršoval.
Chystanou velkou rekonstrukci podporuje i starostka města Zdeňka Bečková. „Znamenalo by to pro Červenou Řečici větší atraktivitu a rozvoj turismu,“ uvedla. Zchátralá památka je v současnosti otevřená turistům. Po dobu oprav se zavře minimálně na dva roky. V plánu jsou i archeologické práce.
Spor o pozemky, které chtělo město pro nové domy
I když už dnes zámek nepatří arcibiskupství, vede s ním radnice soudní spor kvůli jednomu místnímu pozemku mezi hřbitovem a fotbalovým hřištěm. Žalobu podalo arcibiskupství. Spor vyhrálo u okresního i krajského soudu. „My jsme následně podali dovolání k Nejvyššímu soudu,“ sdělila starostka.
Pozemek má výměru přes 40 tisíc metrů čtverečních. Město chtělo jeho polovinu využít pro nové možnosti bydlení. „Na pražském arcibiskupství nám neřekli, jaký záměr s tím pozemkem mají oni,“ dodala Zdeňka Bečková.
Podle arcibiskupství se ale ještě před rozhodnutím krajského soudu s městem dohodli, jak budou záležitosti s pozemkem řešit. „Došlo ke vzájemné shodě, o niž od počátku usiloval kardinál Duka, který řekl, že mu záleží na dobrých vztazích,“ uvedl Aleš Pištora, mluvčí arcibiskupství.
S jeho slovy ale nesedí postoj radnice, která stále chce soudní verdikt zvrátit. Vedení města také doufá, že když církev oznámila stažení žalob na kraje, mohlo by se to týkat i obcí.
Po letech 1948 ani 1989 se už žádný arcibiskup neukázal
A proč vlastně arcibiskupství nežádalo o vrácení zámku, přestože mu tato oblast patřila už před staletími v dávném roce 1144? „V současné době je zámek v soukromých rukách. Proto jsme o jeho vydání nežádali. Že se bude opravovat, je jistě skvělá zpráva,“ poznamenal Pištora.
Arcibiskup Karel Kašpar (vlevo), za jehož působení ve třicátých letech pokračovala velká oprava zámku v Červené Řečici, s níž začal už jeho předchůdce. Na snímku z roku 1940 je s prezidentem Emilem Háchou.
V rámci velkostatku Červená Řečice arcibiskupství vlastnilo do roku 1948 přes třináct set hektarů pozemků. Většinou šlo o lesy.
Místní si nevzpomínají, že by tam některý z arcibiskupů přijel na návštěvu zámku po roce 1948. A to ani kardinálové Tomášek, Vlk či Duka po roce 1989. „Kardinál Duka navštívil Červenou Řečici ještě jako hradecký biskup, když tam jednal se Svazem měst a obcí,“ upřesnil mluvčí.
V zámku by mělo po rekonstrukci vzniknout mimo jiné muzeum restitucí, což zní na první poslech lehce kontroverzně. „Všechno už tady ale kdysi bylo,“ upozorňuje Jiří Jedlička, ředitel Muzea Vysočiny v Havlíčkově Brodě. Ten se bude na vzniku muzea podílet.
Když se kardinál Beran opřel do káry s trávou
Restituce v Řečici už totiž kdysi řešil i kardinál Harrach v roce 1623. Po husitských válkách arcibiskupové sídlo dočasně ztratili. „Řečicko bylo arcibiskupské po staletí jen s výjimkou tohoto období,“ dodal ředitel Jedlička, který z Řečice pochází. Arcibiskupové tam mívali svoji kapli i rezidenci. Na Pelhřimovsko jezdívali, když si chtěli odpočinout od pracovních úkolů v Praze.
Ve městě se třeba dodnes traduje jedna historka spojená s kardinálem Beranem. V Řečici kdysi jeden muž vezl trávu na káře a najednou se mu zdálo, že jede nějak moc lehce. Otočil se, jestli mu někdo nepomáhá tlačit, ale nikoho neviděl. Ve skutečnosti se ale do fůry opřel arcibiskup. Byl však menší postavy, tak ho přes naloženou káru její majitel neviděl.
Zámek v Červené Řečici je od roku 2014 národní kulturní památkou. Jde o jeden z mála objektů tohoto typu, který se dochoval v autentické renesanční podobě včetně opevňovacího systému.
