Koalici by ale tento spor ohrozit neměl.
Výbor těsnou většinou hlasů doporučil plénu schválit návrh Jana Chvojky (ČSSD), jenž předpokládá, že budoucí člen vlády, který by měl ve firmě aspoň dvě pětiny hlasovacích práv, by musel do dvou měsíců po nástupu do kabinetu ve společnosti skončit. V případě porušení zákona by takový člen vlády ztratil ve firmě hlasovací práva a společnost by nemohla dostat žádnou státní pomoc.
Část Chvojkova návrhu by pod podobnými sankcemi zamezila členům vlády vlastnit média, konkrétně televizní a rozhlasové stanice a periodický tisk. Babiš vlastní skupinu Agrofert, pod níž spadá mediální dům Mafra.
Je to martyrium, říká Babiš. Ale vládu kvůli zákonu proti němu nepoloží |
Pro úpravu poslance ČSSD nezvedli ruku vedle zástupců ANO ani občanští demokraté a taky Marie Benešová (ČSSD). Podle Martina Komárka (ANO) odporuje pozměňovací návrh „zdravému rozumu, morálce a slušnosti“. Občanští demokraté podle Marka Bendy (ODS) nechtějí omezovat vlastnictví.
Větší podporu ve výboru než Chvojkův návrh získaly úpravy Martina Plíška (TOP 09). Jedná uvádí, že společnosti, v nichž by drželi členové vlády nejméně čtvrtinový podíl, by nesměly dostávat nenárokové dotace a investiční pobídky. Podle druhé by se takové firmy nesměly hlásit o veřejné zakázky. Úpravy ve výboru nepodpořili jen poslanci za ANO. Plíšek předložil i obdobný návrh jako Chvojka, předpokládá ovšem pouze peněžité sankce. K němu výbor nepřijal žádné stanovisko.
Ministr pro legislativu Jiří Dienstbier (ČSSD) zaujal ke všem těmto úpravám neutrální postoj. „Vnímám, že to je ostrý politický střet,“ řekl. Upozornil ale taky, že ústava umožňuje stanovit přísnější podmínky pro členy vlády kvůli možnému střetu zájmů.
Vládní předloha předpokládá mimo jiné to, že politici by dávali majetková přiznání i při vstupu do politiky. Výbor nepřijal stanovisko k vlastnímu dřívějšímu návrhu, aby tato oznámení nebyla veřejná. Podpořil ale to, aby přiznání dávali i soudci a státní zástupci. Do soudcovských oznámení by veřejnost přístup mít neměla.
Oznámení by se podávala podle novely do centrálního registru, který by vedlo ministerstvo spravedlnosti. Bez stanoviska výboru budou poslanci hlasovat o Bendově návrhu, jenž by zachoval současný stav, kdy politici a někteří úředníci posílají každoročně přiznání na několik tisíc míst podle druhu funkce.
Novela zákona o střetu zájmů je podle vlády součástí protikorupčního tažení. Jednotný registr by měl zlepšit veřejnou i úřední kontrolu přiznání. Uzákonění povinnosti předkládat první přiznání při nástupu do funkce umožní zjistit, k jakému majetku funkcionáři za dobu působení přišli. Předloha zvyšuje například i možné sankce za porušení zákona.
