Premium

Získejte všechny články mimořádně
jen za 49 Kč/3 měsíce

Zelené hnojení pomáhá půdě odpočinout si a chrání ji před nemocemi

Je všeobecně známo, že by se dlouhodobě neměly pěstovat stejné plodiny na stále stejném místě. Když záhony v době před sázením a po sklizni osejete nepříbuznými plodinami, ozdravíte půdu a navíc nenecháte prostor pleveli.

Vikev na zahradě nádherně rozkvete. | foto: Profimedia.cz

Hlavní přínos takzvaného zeleného hnojení spočívá v tom, že se nenechává nezakrytá půda. Jakmile sklidíte a necháte záhony ležet, z půdy se více vymývají živiny a nastupuje zbytečná eroze. Navíc se dostává ke slovu plevel, který v tuto chvíli nemá žádnou konkurenci a je schopen rozšířit se po celé zahrádce.

„Tento způsob navíc přerušuje osevní cyklus a ta půda se revitalizuje,“ připomíná Radka Pokorná, která se zabývá poradenstvím pro společensky prospěšnou společnost Kokoza, zabývající se mimo jiné kompostováním a pěstování ve městě.

Trochu to připomíná staré čtyř nebo trojpolní hospodářství. V okamžiku, kdy se neustále na jednom místě pěstuje monokultura, půda se brzy vyčerpá. Navíc se tam dostanou nemoci a škůdci. „Při tomto přerušení navíc dochází k dezinfekci půdy, takže je lépe připravená znovu rodit,“ vysvětluje Pokorná.

Co se stane s půdou

Dalším kladem je fakt, že vyseté rostliny pomáhají prokořeňovat půdu. Když tam zůstanou, jsou pro ni zdrojem organické hmoty. Pro hodně zhutnělé půdy se cíleně používají rostliny s hlubšími kořeny, které půdu odlehčí a provzdušní, a v takové půdě dokáží lépe žít i žížaly. Jejich kořenový systém se snaží propracovat do hloubky, aby se dostal k vláze a živinám, a tím rozrušuje udusané vrstvy.

To vše slouží k podpoře tvorby humusu, navíc když před zimou zelenou plochu posečete a zapravíte do hlíny, dostanete do ní další porci organické hmoty.

Co je to zákvas

Nasbírejte například kopřivy nebo různé léčivé byliny a nechte je ve vodě zkvasit. Při procesu zkompostovaní nastartuje proces podobně, jako byste na políčku se zapraveným hnojením rozhodili samotný kompost.

Některé z rostlin navíc dokážou vázat vzdušný dusík a přesouvají ho ke kořenům, kde se dostávají do půdy. Takto přírodním způsobem hnojíte podobně, jako byste po záhonech rozhazovali umělá hnojiva. Většinu takových rostlin je třeba posekat dříve, než rozkvetou. Shromažďují si totiž „sílu“ pro budoucí květy. Po zapravení do půdy navíc začíná kompostovací proces, který obohacuje půdu o další živiny, které rostliny obsahovaly.

Dusík nejvíce vážou rostliny vikvovité, tedy například vikev, jetel, lupina, bob pravý, peluška – patří do skupiny bobovitých.

Další skupinou rostlin, které se používají k zelenému hnojení, jsou brukvovité, což je například hořčice, řepka, ředkev. Ta je však tak trochu kontroverzní, protože když pěstujete i košťáloviny, můžete si do půdy zanést nádorovitost košťálovin.

Nejvíce se na podzim osévají obilniny, například ozimé žito, které se hodně používá kvůli potlačení plevele. K dalším využívaným rostlinám patří složnokvěté, třeba slunečnice, měsíček či afrikán. Poslední dva skvěle dezinfikují půdu proti háďátku. „Třeba afrikán se ani tak nepoužívá přímo na zelené hnojení, ale sází se mezi zeleninu, protože skvěle dokáže odrazovat škůdce,“ doporučuje Radka Pokorná.

Vždy jiný druh

Základní poučkou je, aby se na záhonu zeleně hnojilo vždy jiným druhem. Takže na poli, kde byl jetel, byste například neměli sázet fazole. Jde o to, že příbuzný druh rostliny vyčerpává půdu stejným způsobem, proto je důležité střídání, aby si půda oddechla. Jde i o to, že každá rostlina váže jiné choroby a škůdce, takže výběrem odlišných druhů se půda dezinfikuje. To je podobné, jako když byste na záhonu po bramborách měli pěstovat něco, co nepotřebuje takovou výživu, třeba cibuli, fazole nebo saláty.

Navíc mohou rostliny pro zelené hnojení působit jako medonosné. Například svazenka nádherně kvete a přiláká na zahradu spoustu včel a čmeláků. Stejně tak působí i slunečnice nebo měsíček.

Kdy použít metodu zeleného hnojení

Zelené hnojení se používá ve dvou fázích. Jednak na jaře, kdy chystáte záhony na plodiny, které můžete sázet až po „zmrzlých“, tedy například papriky nebo rajčata. Takže před tím můžete osít oves, hrách, pelušku či jarní vikev.

„Obecně se říká, že tyto rostliny by měly na poli zůstat alespoň šest týdnů, aby měly čas vzrůst a vytvořit si kořenový systém a dost hmoty, která pak přinese užitek,“ radí Pokorná. Ideální je použít rostliny, které snesou i nízké teploty. Například svazenku, která dobře snáší i mrazíky.

Na jaře nemusíte zelenou hmotu ani zapravovat do půdy a využijete ji jako mulč, který chrání půdu před erozí. Když se pak chystáte sázet, zelenou hmotu nahrnete kolem vysázených rostlin. Budete tak kolem nich udržovat teplotu, vlhkost a zpomalíte růst plevelů.

Další fází je letní období na záhonech, kde rostly rané druhy zeleniny. Pak se používají slunečnice (pozor, ta roste pomaleji), svazenka, pohanka, hořčice, řepka či měsíček. „Klidně zasejte i fazole, salát, špenát, košťáloviny. A tady klidně použijte i starší semena, u kterých byste si nebyli jisti jejich výkonem. Pokud se zadaří, možná i něco sklidíte, ale určitě minimálně získáte tu zelenou hmotu,“ radí odbornice.

Podzimní zapravení do půdy je dobré provádět ještě pár týdnů před tím, než by nízké teploty zastavily proces přeměny organické hmoty. Pokud máte, poházejte kompost, nebo polijte zákvasem. Přes zimu nemá cenu nechávat posečenou zelenou hmotu na záhonu, protože při nízkých teplotách se proces zkompostování nenastartuje.

Autor:

Krmítko v americkém Ohiu

  • Nejčtenější

Zahrada u řadovky je malá, úzká a moc do kopce. Architektka si poradila

14. května 2024

Velmi omezený prostor, pouhých sto čtverečních metrů s ne zrovna ideálním půdorysem, navíc ve...

KVÍZ: Poznáte podle obrázku plemeno psa?

12. května 2024

Když na ulici potkáte vlčáka nebo jezevčíka, určitě je rozeznáte. Ale co méně známá psí plemena?...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Czech Nature Photo: Tajemný snímek s pavučinami pořídil vítěz v Austrálii

15. května 2024

Mezinárodní porota si musela pozorně prohlédnout dva a půl tisíce snímků z celého světa, aby...

Michelinské restaurace? Toxické prostředí, šikana i drogy, líčí kuchař Molina

14. května 2024

Premium Přiznává, že naplňuje známé klišé: „Špatně jsem se učil, a tak jsem šel na kuchaře.“ Ale Ondřej...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Zahradu v Podještědí si užívají u bazénu. S výhledem na rybník i do krajiny

13. května 2024

Soutěž Sudetská zahrada na ostrůvku, říká čtenář Roman skromně své zahradě v Podještědí, vypadá však spíš...

Milujete jahody a nemáte zahradu? Jak na to, abyste se také radovali z úrody

18. května 2024

Pro milovníky jahod má přírodní zahradník Tomáš Trejbal pochopení. Patří totiž mezi ně. A tak má...

Zbyla vám ze stavby pórobetonová tvárnice? Vyrobte z ní elegantní truhlík

17. května 2024

Zbyla vám tvárnice pórobetonu ze stavby nebo rovnou několik a nemáte pro ně využití? Na terasu nebo...

Vysaďte si damašskou růži. Voňavou léčivku, kterou využijete na pěstění pleti

17. května 2024

Královna květin, říká se jí. Umí opravdu potěšit, některé kultivary nadchnou i nádhernou vůní....

Včely na Rudolfinum? Samy by si takové místo nikdy nevybraly, říká vědec Titěra

16. května 2024

Premium Včely letos vylétly dřív. Může jim uškodit brzké jaro? Nakolik je na nich lidstvo závislé? Jak...

Bohužel nám to nevyšlo, oznámili manželé Pagáčovi rozchod po šesti letech

Herečka Patricie Pagáčová (35) a dramaturg Tibor Pagáč (32) se rozešli po pěti letech manželství. Žádost o rozvod zatím...

Moderátorka Petra Křivková-Svoboda přišla při tragické nehodě o manžela

Moderátorka poledních zpráv televize Nova Petra Křivková-Svoboda (41) v neděli ztratila svého manžela Ondřeje Křivku...

Zemřel Vlastimil Harapes. Baletní mistr Národního divadla i českých filmů

Ve věku 77 let zemřel tanečník a herec Vlastimil Harapes. Dlouhá léta byl sólistou baletu Národního divadla. Zahrál si...

Eurovizi vyhrál nebinární Švýcar Nemo. Nizozemce vyloučili za „výhružný pohyb“

Ve švédském Malmö rozhodli o vítězi letošní Eurovize. Stal se jím švýcarský nebinární zpěvák Nemo. Soutěž doprovázely...

Miss Czech Republic 2024 se stala studentka Adéla Štroffeková z Prahy

Vítězkou 15. ročníku Miss Czech Republic se stala studentka Adéla Štroffeková (21). Českou republiku bude reprezentovat...