Na vysvědčení, které hejtmanovi vystavilo téměř pět a půl tisíce čtenářů, není ani jedna jednička. Na druhou stranu ani trojka, čtyřka nebo pětka. Všechny známky se pohybovaly v rozmezí chvalitebný až dobrý, průměr pak byl 2,73, tedy horší dvě minus.
„Když to vezmu z pohledu, že spousta lidí neví, co za těmito oblastmi je, jak jejich řízení probíhá, je ta celková známka dobrá. Lidi ty věci chtějí řešit hned a nechápou, že když něco vymyslíte, trvá dalších šest let to realizovat,“ říká k vysvědčení Martin Půta.
Půta obstál ve znalostech potřeb kraje, kde společně s vystupování na veřejnosti obdržel průměrnou známku 2,6. O jednu desetinu hůře si dle čtenářů vedl na poli prosazování zájmů kraje, hospodaření s penězi kraje a cestovního ruchu.
Vysvědčení pro hejtmana Martina Půtu zde |
Nejhorší průměrnou známku, 2,8, získal za školství, zdravotnictví nebo dopravu. Navzdory tomu, že měl Půta jako hlavní předvolební tahák opravu poničených silnic. Nešlo jen o silnice zdemolované povodní v roce 2010, ale i úseky, které byly řadu let zanedbané. Silnice po povodni se opravily všechny, řada jiných také. Letos připravuje kraj dalších 39 projektů.
„Vím, že jsme do silnic investovali zdaleka nejvíc od vzniku kraje. Přesto pořád stav silnic v kraji není dobrý a je to úkol pro další možná dvě volební období. Chápu, že to lidi vnímají přes silnice. Kdybych dostal jedničku, myslel bych si, že veřejnost po těch silnicích nejezdí,“ hodnotí průměr známku za dopravu Půta.
Průměr 2,8 dostal rovněž za plnění slibů a politiku. Uškodit mu mohla aféra z roku 2014. Policie Půtu obvinila pro podezření z přijetí úplatku v souvislosti s připravovanou rekonstrukcí kostela sv. Máří Magdalény v Liberci. Věc zatím není u soudu.
Zakázku na jeho opravu, která by vyšla na 65 milionů korun a měla na ni přispět Evropská unie, získal Metrostav. EU však nakonec na centrum nijak nepřispěla. Půta byl následně obviněn, že v souvislosti s tím vzal úplatek ve výši 800 tisíc korun, což ale liberecký hejtman od začátku odmítá.
Martin Půta se stal hejtmanem v roce 2012, kdy stál v čele vítězů voleb - Starostů pro Liberecký kraj. Ve funkci vystřídal Stanislava Eichlera z ČSSD. Bývalý starosta Hrádku nad Nisou utvořil těsnou koalici Starostů a Změny pro Liberecký kraj.
Ta se ovšem na podzim roku 2014 rozpadla, když krajské zastupitelstvo na návrh starostů odvolalo náměstkyni pro zdravotnictví Zuzanu Kocumovou ze Změny. Nová a doteď vládnoucí koalice vznikla ve složení Starostové a ČSSD. Tvoří ji ještě klub Změny, který se oddělil od křídla reprezentovaného Janem Korytářem.
Kromě čtenářů iDNES.cz známkovaly hejtmana i osobnosti kraje. Hodnocení od politologů, umělců nebo sportovců si přečtete v páteční liberecké příloze MF DNES.
