Tehdy šestadvacetiletý šofér nezvládl na jaře roku 2014 na Českokrumlovsku ve velké rychlosti řízení a narazil s autem do stromu (psali jsme zde).
Spolujezdec zemřel na místě. Okresní soud následně řidiče za usmrcení z nedbalosti potrestal třemi lety vězení s podmíněným odkladem na pět let. Sedm let mu zakázal řídit. Matku, babičku a sestru s nárokem na odškodnění odmítl s vysvětlením, že o penězích je třeba rozhodnout nikoli v trestním, nýbrž v novém občanskoprávním řízení.
Ženy se však odvolaly, na základě čehož Krajský soud v Českých Budějovicích muži uložil zaplatit jim za duševní útrapy 2,5 milionu korun a sumu svým usnesením vzápětí potvrdil také Nejvyšší soud.
Auto vylétlo ze silnice. Náraz do stromu nepřežil 19letý spolujezdec |
Obě tato rozhodnutí ve středu Ústavní soud zrušil. Krajský soud totiž podle úsudku ústavních soudců nedostatečně prozkoumal intenzitu vztahů mezi zemřelým a rodinou. Navíc se podle něj vůbec nezabýval kritériem jeho majetkových poměrů.
Výší náhrady se nyní musí krajský soud zabývat znovu. „Řekli jsme, že nejsme schopni přezkoumat názor krajského soudu a zda suma je, či není adekvátní, protože soud tuto výši nepodložil žádným konkrétním důkazem, který by ji odůvodňoval,“ uvedl soudce zpravodaj Jaroslav Fenyk.
Pokud podle něj soud napodruhé dokáže uvedené okolnosti prozkoumat dostatečně do hloubky, může se částka klidně vyšplhat do stejné výše, aniž by ženy musely své nároky složitě znovu dokazovat skrze občanskoprávní spor.
„Třeba suma v závěru i bude adekvátní, ale jsou tam dvě podmínky – když budou shledány duševní útrapy v takové podobě, kterou ústavní soud vyžaduje a soud musí také zkoumat možnosti pachatele, zda je vůbec schopen takovou částku zaplatit,“ zdůraznil Fenyk.
Trestní soudy mají s novinkou málo zkušeností
Do srpna 2013 nebylo možné během trestního řízení uplatňovat tento druh nároku vůbec, pouze nárok na náhradu majetkové škody. Od tohoto data se však mohou poškození dožadovat i náhrady za nemajetkovou újmu.
„Jedna z jejích forem jsou právě duševní útrapy pozůstalých. Ty se v občanském soudním řízení i dříve běžně uplatňovaly, v trestním řízení však nikoliv, proto zkušenost trestních soudů se stanovením výše takové náhrady je poměrně malá,“ vysvětlil soudce zpravodaj.
Ústavní soud loni vydal rozhodnutí, kterým se snažil soudy navést k tomu, aby o nárocích rozhodovaly ústavně konformně, aby doplňovaly a prováděly dokazování a stanovil také určitá kritéria formy újmy. „V našem případě krajský soud těmto kritériím nedostál, proto jsme jeho rozhodnutí i navazující rozhodnutí Nejvyššího soudu zrušili,“ doplnil Fenyk.
