Skupina 25 iráckých křesťanů, kterou do Česka v rámci zvláštního programu přivezl Nadační fond Generace 21, do Německa odešla začátkem dubna. Do rekreačního střediska Okrouhlík, v němž byli ubytováni, pro ně přijely dva vozy. Pětice z nich má ve spolkové republice rodinu, a tak směla zůstat.
Zbylých 20 Iráčanů se z rozhodnutí německých úřadů mělo vrátit do Česka, které je za jejich azylové řízení zodpovědné. Sedmnáct z nich ale 17. července dostalo církevní azyl od Evangelické jednoty bratrské v saské obci Herrnhut. A právě církevní azyl je podle statistik organizace Asyl in der Kirche, která uskupení poskytující církevní azyl zastřešuje, prakticky zárukou toho, že budou moci nadále setrvat v Německu.
Do Česka by se tak mohla vrátit jen trojice Iráčanů, kteří nemají církevní azyl a které saská policie už jednou - 25. července - chtěla poslat zpět do ČR. To se ale nepodařilo. „Nebyli na místě, zmizeli,“ uvedla mluvčí Spolkového úřadu pro migraci a uprchlíky (BAMF) Edith Avramová. Kde jsou, podle ní policie neví. Pokud na ně během šestiměsíční lhůty narazí, měla by je vrátit do Česka.
Církevní azyl se zneužívá, připouští BAMF
Z 332 církevních azylů pro 531 lidí, které byly loni ukončeny, jich 323 pro 513 lidí skončilo z pohledu náboženských společností úspěchem, tedy tím, že běženci mohli v Německu alespoň dočasně zůstat. V případě 323 běženců přitom církevní azyl skončil uplynutím šestiměsíční lhůty, po níž je podle dublinských dohod automaticky za azylové řízení zodpovědné Německo.
Loni Česko předalo 1 396 lidíČesko loni předalo do sousedních států 1 396 cizinců, což je meziroční nárůst o 870 procent. Výrazný nárůst proti roku 2014 byl způsoben větším počtem zadržených uprchlíků, kteří do země vstoupili přes Rakousko a Slovensko. Do těchto států české úřady také nečastěji uprchlíky vracely. Vyplývá to ze zprávy o situaci v oblasti migrace a integrace, kterou dostane na stůl vláda. |
To, že se církevní azyl běžně používá i z taktických důvodů, potvrzuje i samotný BAMF. „To je výhoda církevního azylu, že se do něj jde, aby lhůta uběhla,“ řekla mluvčí úřadu Avramová. „Nikdo nepůjde a nebude se silou snažit tahat lidi z církevního azylu,“ poznamenala také s tím, že BAMF nyní znovu přezkoumává žádost skupiny o azyl v Německu.
Evangelická jednota bratrská se zatím k případu nechce vyjadřovat. Za hlavní považuje nyní ochranu běženců, kteří se obávali, že by je Česko poslalo zpátky do Iráku.
Odjezd skupiny Iráčanů měl v České republice vážné dopady na celý projekt přesídlování běženců z míst postižených válkou. Program na přesídlování křesťanských běženců byl nejprve pozastaven a později vláda rozhodla, že nebude pokračovat. Nadační fond do země dopravil 89 uprchlíků, podle původních plánů jich mělo přijet 153.
Co řekl mluvčí Nadačního fondu Generace 21 k odjezdu uprchlíků z ČR:
3. dubna 2016 |
