Merkelová se na úvod vrátila k sérii útoků, které Německo zasáhly minulý týden. Kancléřka ujistila, že vláda udělá vše pro dopadení lidí, již stojí za teroristickými útoky.
Devět bodůMerkelová na tiskové konferenci zmínila devítibový plán, který má zajistit Německu větší bezpečnost. Součástí plánu je systém včasného varování proti radikalizaci, posílení početního stavu bezpečnostních složek, vytvoření nových bezpečnostních úřadů, společná protiteroristická cvičení armády a policie, rozšíření výzkumu příčin a okolností islamistického terorismu v rámci prevence, propojení bezpečnostních databází na evropské úrovni, nová evropská směrnice o zbraních, jejíž součástí bude boj proti obchodování se zbraněmi na internetu, větší spolupráce tajných služeb a deportace odmítnutých žadatelů o azyl. |
Útoky ve Würzburgu a v Ansbachu označila za islamistický terorismus. Podle ní existujje spojitost mezi incidenty v Bavorsku a předchozími útoky v Nice, v Bruselu, v Paříži nebo v americkém Orlandu.
„Pachatelé ve Würzburgu a Ansbachu přišli do Německa jako uprchlíci, kteří v Německu hledali ochranu nebo to předstírali a kteří šířili hrůzu a strach. Byli za tyto činy zodpovědni, vysmívají se zemi, která je přijala,“ řekla kancléřka.
V souvislosti s migrační krizí a s útoky v Německu zopakovala také své loňské prohlášení: „Zvládneme to“. Situaci označila za historickou zkoušku, kterou ale Německu může přestát.
Německo podle Merkelové vede boj proti teroristům z Islámského státu, není ale ve válce proti islámu. Od muslimských duchovních čeká odsouzení terorismu.
Podle kancléřky chtějí teroristé připravit Západ o jeho svobodu a o jeho způsob života. Snaží se podle ní také zasít nenávist mezi kultury a mezi náboženství a připravit Německo o ochotu pomáhat lidem v nouzi. Merkelová však vyjádřila přesvědčení, že Západ obstojí ve zkoušce, ve které čelí odvrácené straně globalizace.
Rozdělování uprchlíků mezi země EU nefunguje, postěžovala si
EU podle Merkelové nedělá dost při přijímání uprchlíků ze Sýrie, zejména ve srovnání s tím, kolik běženců přišlo do Turecka, Jordánska a Libanonu. Navíc podle ní nefunguje rozdělování uprchlíků tak, aby zátěž migrační krize rovnoměrně nesly všechny unijní země. „Jsem zklamaná tím, že u některých je nedostatečná ochota zde něco dělat,“ uvedla kancléřka.
Útoky v Německu |
Vyjádřila však potěšení z toho, že členské státy se dohodly posílit evropskou pohraniční službu Frontex. Ocenila také Polsko za ochotu zapojit se do mise proti převaděčům běženců v Egejském moři a blíže neupřesněné země východní Evropy za snahu pomáhat při řešení příčin útěku přímo v krizových regionech.
Kacléřka se vrátila také k ekonomickým otázkám. Merkelová uvedla, že nadále podporuje uzavření smlouvy o volném obchodu mezi USA a EU. Dohoda je podle ní správná a důležitá pro Evropu i pro Německo. „Považuji tuto dohodu za absolutně správnou a důležitou,“ prohlásila Merkelová. Podle ní je logické, aby dva největší hospodářské bloky světa vzájemnou obchodní dohodou stanovily standardy, které mimo jiné pomohou zajistit bezpečnost zaměstnanců.
Pravidelné setkání v netradičním termínu
Takto velké setkání s novináři pořádá Merkelová pravidelně jednou ročně. To letošní mělo být na konci srpna, ale kancléřka kvůli nejnovějšímu vývoji v Německu zrušila dovolenou. Kritici jí vyčítají, že na dění v zemi dosud reagovala nedostatečně.
Zatím poslední velký útok se v Německu odehrál v neděli v bavorském Ansbachu. Tam se odpálil syrský běženec, který se hlásil k radikálnímu hnutí Islámský stát. Při činu zahynul a dalších patnáct lidí zranil. Německo v minulém týdnu také čelilo také střeleckému masakru v Mnichově, kde Němec íránského původu zabil devět lidí, či útoku afghánského běžence sekerou v bavorském vlaku. Policie Afghánce, který zranil pět lidí, zabila.
