Na úvod návštěvy se papež odpoledne setkal na královském hradu Wawel s nejvyššími polskými představiteli v čele s prezidentem Andrzejem Dudou a premiérkou Beatou Szydlovou. Při této příležitosti je vyzval, aby překonali obavy a projevili soucit s migranty, a připomněl, že i mnoho Poláků emigrovalo z vlasti.
Je třeba „ducha připravenosti přivítat ty, kdo utíkají před válkami a hladem, a solidarity s těmi, kdo byli zbaveni svých základních práv, včetně práva svobodně a bezpečně vyznávat svou víru,“ prohlásil při setkání František.
Polsko patří k členským státům Evropské unie, které se zdráhají přijímat migranty z neklidných zemí, jako jsou Sýrie, Afghánistán nebo Pákistán. Důvodem jsou obavy, že muslimští běženci mohou ohrozit bezpečnost země a její křesťanské tradice.
Papež se večer setkal ve wawelské katedrále i s polskými biskupy, s nimiž má podle pozorovatelů poněkud napjaté vztahy. Podle předsedy polské biskupské konference Stanislawa Gadeckého ale setkání za zavřenými dveřmi proběhlo v srdečné atmosféře. „Média naznačovala, že papež přijel do Polska kritizovat polské biskupy, avšak to se nestalo,“ citovala Gadeckého agentura DPA.
Podle deníku Gazeta Wyborcza se představitelé vládní strany Právo a spravedlnost (PiS) snažili dosáhnout toho, aby se František při návštěvě Wawelu pomodlil u krypty s hrobem bývalého prezidenta Lecha Kaczyńského, který zahynul v roce 2010 při leteckém neštěstí u Smolenska. Papežova delegace ale změnu Františkova programu odmítla.
39 000 policistů a vojáků
V dalších dnech zavítá hlava katolické církve do bývalého německého nacistického vyhlazovacího tábora Osvětim-Březinka. Ve čtvrtek chce také zajet na nejvýznamnější polské mariánské poutní místo na Jasné Hoře v Čenstochové.
Pobyt v Polsku František ukončí v neděli, kdy také skončí setkání mladých katolíků z celého světa. Na závěr se uskuteční velká mše, na které pořadatelé očekávají až 1,5 milionu lidí.
Papežova návštěva Polska se koná poté, co se ve Francii a v Německu odehrála řada krvavých útoků, které jsou často označovány za akce islamistických radikálů. V Polsku kvůli papežově návštěvě i krakovskému setkání mládeže platí přísná bezpečnostní opatření: podílí se na nich 39 000 policistů a vojáků a kolem Krakova je několikakilometrová bezpečnostní zóna. Kontroly, i když namátkové, jsou zavedeny na polských hranicích včetně letišť a přístavů.
Smutné události z posledních dnů komentoval František v letadle během letu z Vatikánu do Krakova. „Neměli bychom se bát říct pravdu: Svět je ve válce, protože ztratil mír,“ uvedl podle agentury DPA. Nicméně dodal, že nehovoří o válce mezi náboženstvími. „Je to válka o zájmy, válka o peníze, válka o přírodní zdroje... Nemluvím o válce náboženství,“ řekl.
Polští biskupové Františka nemusejí
Podle odborníků si František bude při své první návštěvě Polska jen velmi těžce získávat srdce místních věřících. Agentura AFP poznamenává, že když se v Polsku řekne papež, myslí se tím stále především Karol Wojtyla.
Zatímco Polsko se uprostřed nejhorší evropské migrační krize od dob druhé světové války uprchlíků straní kvůli údajným bezpečnostním rizikům, František přesvědčuje o nutnosti politiky otevřených dveří a milosrdenství vůči uprchlíkům před válečným konfliktem - nezávisle na jejich víře.
V etnicky homogenním konzervativním Polsku se ozvala hlasitá kritika - i nenávistné projevy, když katoličtí věřící viděli Františka, jak myje nohy třem muslimským uchazečům o azyl.
Silně katolicky zaměřená pravicová vláda premiérky Beaty Szydłové, která je také důrazně proti přijímání uprchlíků, uvolnila těsně před papežovým příjezdem 803 000 eur (přes 21 milionů korun) na financování uprchlických táborů v Jordánsku, Libanonu a Turecku. Kritici však tvrdí, že šlo spíše o symbolické gesto než o opravdový pokus usnadnit těžkou situaci uprchlíků.
Nejkonzervativnější katoličtí novináři dokonce zpochybňují legitimitu papežova zvolení a obviňují jej ze záměru rozvrátit církev. Polští nejvyšší duchovní tyto názory neodsoudili.
Vypadá to, že ani polští biskupové nejsou Františkovi velcí fanoušci - v dopise adresovaném věřícím v rámci Světového dne mládeže připomněli papeže Jana Pavla II. třikrát, zatímco o současném papeži se sotva zmínili.
„Církvi se příliš nelíbí Františkův návrat k ‚církvi chudých‘, jak tomu bylo v prvních stoletích křesťanství - bez kardinálských rouch, limuzín a luxusních bytů,“ říká náboženský sociolog Paweł Boryszewski.
„Polská hierarchie má opravdové obavy. Biskup na kole a v sandálech, to nevypadá dobře.“ „Biskup v Polsku je bohem,“ dodává. „Není divu, že je polská církev radši potichu a vyčkává, až tento pontifikát skončí.“
Také Františkův progresivní pohled na antikoncepci (o které tvrdí, že „není naprostým zlem“) spolu s umožněním svatého přijímání i pro rozvedené již dlouho vyvolává mezi konzervativními věřícími v Polsku smíšené pocity.
