Soudce Petr Píša změnil v původním verdiktu jen část, která se týkala trestu. „Každý druh trestu je nutné hodnotit konkrétně. Obžalovaný řádně studuje, je to dobrý student. To je podstatná okolnost. Vyhoštění by bylo významným zásahem do osobního života a studia. S ohledem na tyto okolnosti jsme dospěli k závěru, že je to (vyhoštění pozn. red.) trest nepřiměřeně přísný,“ uvedl.
Vyhoštění proto soud zrušil a využil paragrafu trestního zákoníku o „zákazu vstupu na sportovní utkání a jiné společenské akce“. Píša upřesnil, že se zákaz týká anarchistických demonstrací a manifestací. Nedodržení by bylo bráno jako maření úředního rozhodnutí.
Ševcov s příznivci před jednací síní slavil, že nemusí opustit Česko. „Demokratická země mi zakázala vstup na anarchistické demonstrace a zakázala mi maratony,“ podivoval se. Následně však připustil, že se musí poradit s obhájcem, čeho přesně se zákaz opravdu týká. Stejně tak se i poradí, zda podat případné dovolání k Nejvyššímu soudu.
Ševcov původně čelil obžalobě z toho, že házel na dům ministra obrany Martina Stropnického lahve s hořlavou směsí, což se ale při hlavním líčení v dubnu neprokázalo. Obžaloba proti němu měla pouze pachovou stopu na jedné ze zápalných lahví (více čtěte zde). Proti vyhoštění se Ševcov odvolal.
Ševcov natáčel, nehlídal, uvedl obhájce
Obhájce Pavel Kožoušek uvedl, že městský soud, přestože Ševcova osvobodil ze žhářského útoku, o něm v rozsudku nezákonně mluví jako o pachateli, u kterého se jen nepodařilo trestnou činnost dokázat. Ohledně druhého činu, za který byl Ševcov vyhoštěn, odmítl, že by se jeho klient něčeho dopustil.
Kožoušek tvrdí, že Ševcov sice točil kamerou doleva nebo doprava, ale proto, že hledal jiný záběr. Nelze z toho podle něj odvozovat, že by hlídal, jak si to vyložil prvoinstanční soud. „Když někdo natáčí, tak nemůže současně hlídat,“ uvedl advokát.
Připomněl také, že společenská škodlivost konání, za které má být anarchista vyhoštěn, je velmi nízká. „Kdyby to nespáchal Rus a anarchista, tak se to před soud vůbec nedostalo, maximálně by to bylo posouzeno jako přestupek,“ uvedl.
Druhý z obhájců Pavel Čižinský připomněl, že vyhoštění nelze vždy považovat za nejmírnější trest. Může podle něj dojít k takovému přerušení vazeb, že pro někoho může mít horší dopad než vězení. Podle něj navíc Ševcovovi hrozí, že bude v Rusku pronásledován.
Ševcov pouze připomněl výrok soudkyně městského soudu Blanky Bedřichové, která uvedla, že mu nic nebrání se za dva roky, až mu vyhoštění skončí, vrátit a ve studiu pokračovat. „To není tak úplně pravda. Myslím si, že mi za dva roky nikdo neposkytne vízum. Je složité vízum dostat, a pro mě, který byl odsouzen k vyhoštění, je to podle mě nemožné,“ řekl obžalovaný.
Státní zástupkyně uvedla, že považuje verdikt i odůvodnění městského soudu za správné. „Trest je správný a přiměřený,“ podotkla. Odvolání považuje za nedůvodné.
Ševcova se zastal jeho učitel
Soud povolil obhajobě svědka Marka Jakoubka. Ředitel Ústavu etnologie Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze, který Ševcova učil, Rusa vylíčil jako vynikajícího, svědomitého a pečlivého studenta, jenž zvládl všechny atestace na první pokus. Ševcova prý zná jako skromného člověka, která má k násilí spíše daleko. Další svědkyni, novinářku Lidových novin Petru Procházkovou, soud obhajobě zamítl.
Mladík po svém zatčení strávil tři měsíce ve vazbě, shodou okolností právě v ruzyňské věznici. V souvislosti s jeho trestním řízením se ho zastali někteří učitelé včetně rektora školy, dále také europoslanec Jaromír Štětina, filozof Jan Sokol a některé lidskoprávní organizace, které upozornily na možnou perzekuci Ševcova ze strany Ruska.
27. dubna 2016 |
