Byl jedním z největších talentů československých pilotů bojujících ve 2. světové válce. A začínající hvězdou. Jenže osud mu mnoho času nedopřál.
Rodák z městečka na Novojičínsku se vyučil zámečníkem-automechanikem a mezi letadla se dostal v roce 1935 v rámci celorepublikové akce 1 000 pilotů pro armádu.
Záhy bylo jasné, že se Helma pro lety narodil, a vojenským žebříčkem rychle stoupal. Sloužil v Olomouci a v červenci 1939 po okupaci nacistickým Německem přešel s kamarádem Josefem Štivarem přes Polsko až do Francie.
Po její porážce se přemístil do Anglie. Toužil po stíhačce, ale byl zařazen do bombardovací perutě.
„Seržant Helma byl ojedinělým pilotem 311. skvadrony, který hned po přezkoušení byl navržen na kapitána letounu, ovšem byrokratický šiml sídlící na londýnském inspektorátu československého letectva nemohl připustit, aby tak mladý poddůstojník byl hned kapitánem letounu. Tam se snažili dosadit hlavně důstojníky,“ přiblížil Václav Langer, který sestavil Almanach pilotů z 2. světové války pocházejících z Novojičínska.
Helmův smysl pro pilotování se nakonec prosadil a záhy se přece jen stal kapitánem bombardéru.
Jenže jeho stoupání na nebi válečné slávy trvalo velmi krátce. Jen do 1. července 1941, kdy Helmova posádka ve Wellingtonu KX-U vystartovala k nočnímu bombardování německých pozic ve francouzském Cherbourgu.
Palubní telegrafista ještě hlásil splnění úkolu a bombardér se vydal zpět na mateřskou základnu. Naposledy ještě požádal o zaměření. A pak se natrvalo odmlčel.
Podle odborníků se letounu nejspíše porouchala radiostanice i odpovídač. A pravděpodobně při oblétání Londýna se Halma s posádkou dostali nad strategicky důležitý jihobritský přístav Southampton. Britové poslali k bombardéru stíhačku, ale její pilot jen mohl hlásit, že jde o dvoumotorový letoun, více v úplné tmě nemohl rozlišit. A lidé z bombardéru neměli jak dát vědět, že nejsou útočníky.
Po Helmovi je pojmenována jedna z ulic v Příboře
Následovalo to, co ve válce muselo. Rozkaz k zahájení palby a sestřelení bombardéru. Zbytky byly nalezeny ráno, posádka zahynula. „Když se stíhací pilot dozvěděl, koho sestřelil, nesl to prý velmi těžce,“ řekl Ladislav Jerguš ze Svazu letců České republiky.
Stejně jako u ostatních pilotů sloužících v RAF se i na Helmu mělo za vlády komunistů zapomenout.
Až po roce 1989 se mu dostalo uznání, v Příboře dokonce po něm pojmenovali jednu z ulic.
A Helma navěky spočívá na anglickém vojenském hřbitově v Salisbury. „O prastrýci jsem slýchával už odmala, je to jakýsi rodinný symbol hrdinství,“ poznamenal Zdeněk Schenk z Hranic na Přerovsku, který také spravuje předkovu pozůstalost, například fotografie, dokumentaci nebo vyznamenání. A zdědil i jeho lásku k letectví.
