Cílem inspekce je prověřit do ledna příštího roku všech 58 ústavů, které spadají pod ministerstvo školství. Čtyři další zařízení zřizovaná jinými subjekty prý navštíví inspekce následně.
„Za sebou už máme prvních pět kontrol, v září budeme pokračovat. Nyní se informace analyzují a připravujeme výstupy,“ sdělil Andrys pro iDNES.cz.
Impulsem pro rozsáhlé kontroly bylo především odhalení dlouhodobého porušování práv chovanců. Dětem byly za špatné chování zakazovány víkendy u rodičů, samy si musely hradit praní prádla či telefonování (více čtěte zde).
„Výchovná zařízení se inspektují beztak v pravidelném cyklu. Chrastavské události jej ale uspíšily. Abychom měli všichni aktuální snímek o tom, jak to v těch zařízeních vypadá zejména z pohledu výchovně vzdělávacího a socializačního. Zjišťujeme, jak jsou dodržována pravidla, která upravují výkon ústavní výchovy,“ vysvětluje Andrys.
Inspekci prý kromě toho zajímají podněty ředitelů a zaměstnanců ústavů, co by v systému změnili. „V žádném případě to není nějaký hon na čarodějnice. Je to o tom popsat aktuální stav a zároveň se pokusit přinést náměty, jak systém zlepšit,“ dodává.
V Chrastavě systém selhal
Na činnost zařízení s ústavní nebo ochrannou výchovou dohlíží kromě ČSI také ministerstvo školství jako jejich zřizovatel a příslušné okresní státní zastupitelství, v případě Chrastavy Okresní státní zastupitelství Liberec.
Úřady však zasáhly až po opakovaném upozornění veřejného ochránce práv. Někdejší ombudsman Otakar Motejl na problematické praktiky ústavu upozorňoval již v roce 2006, o sedm let později se s kritikou připojil jeho nástupce Pavel Varvařovský. Veřejný ochránce však z pozice svého úřadu mohl vedení pouze vyzvat k nápravě, nemohl vydat příkaz. A tak se v Chrastavě téměř nic neměnilo. Ministerstvo školství se do věci vložilo až letos v květnu na popud současné ombudsmanky Anny Šabatové. Zjištěná pochybení následně v květnu potvrdila i ČSI.
Šest pracovníků inspekce, kteří v Chrastavě prováděli kontrolu loni v prosinci a porušování práv dětí neodhalili, nyní čelí kárnému řízení kvůli podezření z porušení služební kázně (více čtěte zde). „Řízení probíhá. Potřebujeme zjistit, jestli ta prosincová kontrola opravdu proběhla tak, že bylo řádně posouzeno všechno, co mělo být,“ uvedl Andrys.
Otázkou, zda pochybilo Okresní státní zastupitelství Liberec, se zase zabývalo Krajské státní zastupitelství v Ústí nad Labem, které nad ním vykonává dohled. „Celkově je třeba uvést, že v činnosti Okresního státního zastupitelství v Liberci nebyly za uvedené období zjištěny vážnější nedostatky ve výkonu dozoru ve VÚDDŠ Chrastava,“ uvedl pro iDNES.cz krajský státní zástupce Jan Jakovec. „Je třeba uvést, že žádné dítě, ani nikdo jiný, se neobrátili s podnětem na státní zastupitelství,“ dodal.
Zároveň však připouští, že státní zástupkyně pověřená kontrolami v Chrastavě při svých návštěvách nehovořila přímo s dětmi.
Ústavy jsou příliš velké, míní odborník
„Největší překážkou nevhodně nastaveného a nefunkčního systému péče o ohrožené děti, je jeho roztříštěnost,“ domnívá se Michal Ďorď z vládního Výboru pro práva dítěte. Některá ústavní zařízení totiž v současnosti spadají do kompetence ministerstva školství, jiná pod ministerstvo práce a sociálních věcí.
„Ačkoliv se vláda zavázala schválením Národní strategie na ochranu práv dětí ke sjednocení systému do konce roku 2014, Koncepce řízeni a rozvoje školských zařízení pro výkon ústavní nebo ochranné výchovy a preventivně výchovné péče zřizovaných MŠMT na období 2014 - 2020, žádné kroky MŠMT ve smyslu sjednocení neobsahuje,“ kritizuje Ďorď.
Ústavní komplexy jsou podle něho navíc příliš velké - některé mají kapacitu až sto dětí - a nelze je reálně zkontrolovat
„Počet, velikost a charakter ústavních zařízení v současnosti zabraňují jak efektivní a kvalitní péči o děti, tak důkladné kontrole prostředí, ve kterém jsou ohrožené děti vychovávány,“ kritizuje Výbor pro práva dítěte ve svém usnesení, v němž zároveň vyzývá vládu k deinstitucionalizaci ústavní výchovy.
