Nezalévat zahradu, nenapouštět bazény, nemýt auto. Zkrátka šetřit vodou, jak se dá. Takové příkazy mohou v období sucha nařídit obce s rozšířenou působností. V loňském roce se bez pitné vody ocitly stovky domácností v kraji. Obce mají proto v záloze krizové plány.
„Sucho stále trvá a objem srážek se nezvětšil. Ani v zimě nebyl sníh, takže jsme zákaz a nařízení o šetření neodvolali. Máme v plánu roznášet letáky a dávat tak lidem vědět, jaká je situace. Ve svém zájmu by měli maximálně šetřit. Když nezalejete něco na zahradě, tak to uschne. Ale když si ani nezalejete čaj, je to tragédie,“ vysvětlila starostka Vrchů na Novojičínsku Jiřina Pešlová.
Na přistavenou cisternu muselo loni spoléhat i více než sto domů v Bukovci na Frýdecko-Místecku.
„V případě, že nastane krizová situace, máme systém SMS, které rozesíláme obyvatelům. Doufáme ale, že letos budou stávající zdroje stačit a že nám pomůže i počasí. Na lidi jsme už dříve apelovali, aby nenapouštěli bazény, když je sucho. To už dnes ale snad nikoho ani nenapadne,“ popsal místostarosta Josef Byrtus.
Ne všichni lidé se ale dokážou chovat takhle zodpovědně. „Zvláště nově přistěhovalí plýtvají hodně. Je jich ale naštěstí menšina. Není to o věku, je to o povaze. V několika osadách ale nemáme ani natažený vodovod, protože by to bylo moc nákladné, a lidé používají studny. Ti se snaží šetřit, mají spotřebu vody minimální. Zachytávají třeba i dešťovou vodu z okapů,“ přiblížil místostarosta beskydské obce Milíkov Jiří Šustek. Sankce za plýtvání je ale velmi obtížné vymáhat.
Pomoc v boji se suchem si v řadě obcí slibují od hloubení vrtů. Lidé by tak mohli využívat podzemní vodu. „Chceme vybudovat nový vrt, protože ty stávající jsou ze 70., 80. let a jejich vydatnost už není taková jako na začátku. Jsme ale závislí na evropských dotacích, z vlastního rozpočtu bychom to všechno nebyli schopni financovat,“ popsala starostka Vrchů.
Kraj by mohl některým poskytnout i dotaci. „Hloubení vrtů je cesta, jak lidem v suchých oblastech pomoct. V rozpočtu je vyčleněno několik milionů korun na takzvaná protipovodňová opatření, která ale v případě potřeby využijeme i v opačném problému s vodou, tedy v období sucha,“ zmínil náměstek hejtmana Daniel Havlík.
„Bojíme se zdražování vody“
Někteří starostové se ale obávají následného zdražování vody, které by podle připravované novely vodního zákona mělo být nejvyšší právě u podzemních vod.
„Posílení zásob vody přes vrty plánujeme stále, ale se změnou legislativy ani nevíme, zda se to vůbec vyplatí dělat. Máme tu silný podzemní pramen, který by byl schopen zásobovat celý vodovod, takže by zase byla škoda ho nevyužít,“ vysvětlil místostarosta Milíkova.
Na zvýšení cen vody se shoduje většina vodohospodářských společností v kraji. „Novela zcela určitě do pěti let způsobí růst cen vodného a stočného. Zákon totiž řeší nejen zvýšení poplatků za odběr podzemní vody, ale i ceny za vypouštění odpadní vody,“ shrnula mluvčí Ostravských vodáren a kanalizací Radka Vanková.
Lepší zásobování odlehlých obcí teď řeší Severomoravské vodovody a kanalizace. Dokončují jejich napojení na centrální vodovod za 44 milionů korun.
„Jedná se o Jablunkov, Návsí, Bystřici nad Olší, Hrádek, Písečnou nebo Vendryni. Tady chyběla zásoba z podzemních i povrchových zdrojů vody. Obce se napojí už letos,“ vysvětlil mluvčí společnosti Marek Síbrt s tím, že zdražování by skokové být nemělo. „Využíváme hlavně povrchové vody, takže zvýšení poplatků za podzemní vody by se nás dotknout výrazně nemělo. Ale uvidíme, co nastaví ministerstvo.“
Sucho v kraji podle odborníků hrozí i letos. „Průtoky vodních toků ani stav podzemních vod a půdní vláhy nejsou optimální ani bez rizika. Přívalové srážky a bouřky minulých týdnů byly naprosto neefektivní. Nestihnou se totiž vsakovat,“ popsal hydrolog Jan Unucka.
Podle něj jsou opatření proti suchu na místě. „Využití dešťových vod nebo snížení odběrů je dobré a je na každém z nás, co zvolí,“ konstatoval Unucka.
