„Nikdy jsem nebyla straník, nejsem straník a nebudu straník. Pouze Úsvit se však posledního 2,5 roku v parlamentu zastával vás občanů a odstraňoval nedostatky energetického zákona,“ řekla Vitásková na mítinku před stovkou posluchačů, kterého se zúčastnila se skupinkou svých kolegů z úřadu sídlícího v Jihlavě.
„Nikdy neříkej nikdy,“ odpověděla pak na dotaz z publika, zda bude někdy kandidovat za Úsvit.
Po pravici Vitáskové seděl místopředseda poslaneckého klubu Úsvitu a bývalý jihlavský novinář Martin Lank.
Vitásková zmínila, že „energetický úřad vám všem pod mým vedením ušetřil za těch pět let asi 700 miliard korun.“ Ve svých projevech nešetřila kritikami Evropské unie a zmínila, že se jí před vládou zastal prezident Miloš Zeman.
Pořadatelé z Úsvitu propojení účasti šéfky státního úřadu a akce politické strany vysvětlili tím, že pouze nahradili Vitáskové prostor pro debatu s občany o novinkách v energetice, který jí odmítl zprostředkovat hejtman kraje Vysočina Jiří Běhounek (ČSSD).
„Přijali jsme jejich pozvání v podstatě proto, aby byla větší účast,“ vysvětloval před besedou mluvčí ERÚ Vladimír Černý (více čtěte zde).
Veřejnou debatu s Vitáskovou však organizátoři z Úsvitu inzerovali také ve svém letáku Národní listy.
Akce byla rozdělena na dvě části: v první mluvila Vitásková například o cenách energií, pak následovala krátká beseda s jejími kolegy o ochraně spotřebitelů energií.
Lidinský chce azylanty na život v Česku připravovat už v Sýrii
Potom Vitásková a její kolegové sál Villy Eden opustili a v místnosti po krátké přestávce před publikem prořídlým asi o třetinu pokračovala akce už ryze politickým mítinkem Úsvitu. „Chceme čelit migraci politickými prostředky, doufám, že se nikdy nedočkáme, aby musely být použity místo politické síly kalašnikovy,“ řekla spoluzakladatelka Bloku proti islamizaci Jana Borkovcová.
Předseda Úsvitu Mirek Lidinský mluvil o potřeba chránit českou státní hranici nejen ozbrojenými složkami, ale také pomocí moderních technologií. „Díky nim by neměl být největší záchyt nelegálních migrantů až ve středních Čechách, ale už na té hranici,“ konstatoval.
Lidinský vyzval i k prosazení zákonu, aby azylové řízení probíhalo mimo území České republiky. „Mohlo se tak dít třeba na pronajatém prostoru v Sýrii, kde by se žadatelé o azyl v Česku učili řeč a základy našich hodnot a vzorců,“ řekl.
Zároveň apeloval na srdcaře, kteří se sdružují už nyní například v neoficiálních domobranách. Chtěl by je využít třeba při formování podpůrných složek policie. „Tyto složky by působily podobně jako jsou dobrovolní hasiči a dobrovolné zálohy v armádě,“ pravil Lidinský.
