Varšava má nyní právo komisi do dvou týdnů odpovědět. Timmermans zdůraznil, že doufá v pokračování dialogu s polskou stranou. „Náš dnešní názor je nástroj, který, jak doufáme, pomůže soustředit dialog s polskou vládou na ty otázky, které podle našeho názoru musí být vyřešeny abychom se v Polsku dostali z krize mezi vládou a ústavním soudem,“ poznamenal místopředseda komise.
Polský ministr spravedlnosti Zbigniew Ziobro podle agentury Reuters označil názor komise za jednostranný a překvapující. „Jsem překvapený a zarmoucený prohlášením Evropské komise, která vedla intenzivní rozhovory s polskou vládou,“ řekl Ziobro. „Je to jednostranný názor, který podává překroucený obraz, ačkoli Evropská komise ví, jaká je situace,“ dodal s tím, že komise měla možnost vidět, jak Varšava usilovala o kompromis.
Náměstek polského ministra zahraničí Konrad Szymański prohlásil, že Varšava je připravená s komisí o situaci jednat. „Jsme nadále připraveni jednat o protikrizových scénářích, ale to neznamená, že můžeme souhlasit se všemi řešeními (navrženými komisí),“ řekl Szymański. „Musí být v souladu s očekáváními parlamentní většiny, a to je tou nejdůležitější věcí,“ dodal.
Timmermans připomněl tři základní problémy, které se komise s polskou vládou snaží od poloviny ledna vyřešit. Týkají se jmenování ústavních soudců, novely zákonů o ústavním soudu a ústavnosti některých nových zákonů, například mediální legislativy.
Do další fáze tak nyní evropská exekutiva posunula vůbec poprvé využívaný mechanismus, v jehož závěru mohou teoreticky členské země EU na základě návrhu komise rozhodnout o tom, že Polsko zbaví hlasovacích práv. Takový vývoj je zatím velmi nepravděpodobný, ale například Maďarsko už dalo jasně najevo, že by podobný návrh vetovalo.
Kritickým hodnocením hrozila komise už dříve
Timmermans ve středu o dalším vývoji vůbec nechtěl spekulovat. Po svém nočním telefonátu s polskou premiérkou Beatou Szydlovou prý stále předpokládá, že obě strany jsou spolu v „konstruktivním dialogu“.
Polská vládnoucí strana Právo a spravedlnost (PiS) po výrazném vítězství v parlamentních volbách loni v říjnu učinila několik kontroverzních kroků k upevnění moci. To vedlo Brusel k zahájení procedury, která nyní postoupila do formální fáze.
Dosavadní Timmermansova jednání, která odstartovala v lednu, totiž zatím přes některé polské kompromisní návrhy zjevně k výsledku nevedla. Komise středečním krokem hrozila už před více než týdnem, následovalo však nejdříve ještě jedno kolo diskusí. „Ještě jsme se nedostali na konec. Do bodu, kdy bychom řekli, přestaňme, věc je vyřešena,“ poznamenal. Čím dříve se to podle něj podaří, tím rychleji se bude Polsko moci vrátit do své role „vedoucího člena Evropské unie“ v nynějších složitých časech.
Polský příspěvek k fungování EU by podle Timmermanse neměl být likvidován záležitostí, kterou by měly dokázat polské politické síly uspokojivě vyřešit „v relativně krátkém čase“. Několikrát ve středu místopředseda unijní exekutivy opakoval, že komise nemá zájem vkládat se do vnitřní polské politické debaty, chce prý jen polské straně pomoci při hledání řešení. „Naším úkolem je zajistit vládu práva v souladu s evropskými smlouvami,“ poznamenal Timmermans.