V jídelně probíhá večeře. Jeden z chovanců prohlásí, že nechce maso. „Já si ho vezmu,“ opáčí kamarád. To se však nelíbí přihlížející vychovatelce, chlapci prý kšeftují s jídlem. Oběma proto udělí minusové body za chování.
Tak vypadá jeden z každodenních incidentů probíhajících ve výchovném ústavu Chrastava, které pro iDNES.cz popsala Gabriela Špačková, psycholožka, která v zařízení působila šest měsíců. Ústav podle ní jednoznačně porušuje práva dětí.
V zařízení pro děti se závažnými poruchami chování proběhla v uplynulých týdnech série kontrol ombudsmanky a ministerstva školství (MŠMT). Jejich výsledky MŠMT oznámí na čtvrteční tiskové konferenci stejně jako jméno nového ředitele či ředitelky. „Podařilo se nám na tuto pozici najít kvalitního člověka z vnějšku,“ uvedla pro iDNES.cz mluvčí resortu Jarmila Balážová.
Někteří nevyjdou měsíc z domu
Celý systém chrastavského ústavu, v němž nyní přebývá 36 chlapců od dvanácti do osmnácti let, ale podle Špačkové stojí na udělování a odebírání bodů za dobré či špatné chování. „Pokud je kluk zelený, to znamená, že je v kladném hodnocení, tak může jet na víkend domů, může si přidávat jídlo, může koukat na televizi nebo mít lepší účes,“ vysvětluje principy systému Špačková. Pokud má chlapec body na nule, spadá do „žluté kategorie“ a ztrácí řadu těchto „výsad“.
Výchovný ústavVýchovný ústav, dětský domov se školou, střední škola, základní škola a školní jídelna v Chrastavě (VÚDDŠSŠZŠŠJ) patří mezi školská zařízení pro výkon ústavní a ochranné výchovy. Jak je patrné z názvu, v rámci zařízení funguje i základní škola a střední odborná škola. Před osmnácti lety se v Chrastavě stala vražda vychovatelky jedním z chovanců. V současnosti je zde na základě soudního rozhodnutí umístěno 36 chlapců ve věku 12 - 18 let. Podle informací iDNES.cz jsou dva z nich v ochranné vazbě, což znamená, že se dopustili trestného činu. Ve zbylých 34 případech jsou to děti se závažnými poruchami chování, řada z nich utíkala z domova a žila na ulici. Chlapci mají ve většině případů zanedbanou školní docházku a část z nich se potýká se závislostí na drogách. |
A jakmile převáží minusové body, dostává se do „černé“ kategorie. „To znamená zákazy úplně všeho, nesmí si přidávat jídlo, nemá povolené vycházky... Někteří se v tom točí i několik týdnů, školu mají přímo v budově, takže se třeba měsíc nedostanou vůbec ven,“ popisuje bývalá vychovatelka a dodává, že nastala i situace, kdy „černý“ chlapec nebyl puštěn k lékaři.
Pravidla se podle ní mění za pochodu a děti nemají šanci odhadnout, za co mohou minusové body dostat. „Je třeba pravidlo, že během jídla nesmí vůbec mluvit. Některá vychovatelka nad tím přimhouří oči, ale když kluci v jídelně promluví příště, schytají minusy,“ říká Špačková. Reakce dětí je prý téměř vždy stejná: „Začnou se vztekat, cítí bezmoc.“
S kritikou poměrů v ústavu se připojila i Marta Singh, která zde necelé dva roky pracovala jako etopedka (odborník věnující se resocializační a terapeutické péči dětem a mládeži z narušeného prostředí, pozn. red.) . „Je to systém pro systém, který děti nevede k žádné osobní změně tak, aby mohly odejít a pokračovat do života. Měla jsem někdy pocit, že to z nich dělá horší lidi než dřív. Je to systém založený jen na trestech a strachu, často naráží na lidskou důstojnost,“ říká Singh. Neobvyklé podle ní nebyly případy, kdy chlapci, kteří ve škole odmítali pracovat, nedostali najíst, dokud zadanou práci nedokončili.
Zlobíte? Půjdete na ježka
Špačková popisuje velkou „kauzu“, která za zdmi chrastavského ústavu vypukla v únoru kolem účesů. „Vedení se zdálo, že kluci nějak víc zlobí, tak prohlásilo, že už toho má dost, a že půjdou všichni strojkem na ježka. Jsou to patnáctiletý kluci, kteří samozřejmě žijí tím, jestli mají nějaký dobrý účes a jak vypadají. Byli z toho hodně špatní. Šlo o zásah do jejich identity,“ říká.
Jeden z chlapců ji požádal o pomoc s oficiální stížností. Tu společně sepsali a podepsalo ji dalších osm dětí, což vedení rozlítilo. „Útočili na kluky, proč to podepsali, co to má být. Kluci postupně začali couvat, že to nepodepsali,“ popisuje Singh, která ústav opustila asi měsíc poté.
K hromadnému stříhání nakonec vedení nesáhlo. „Kluci se podle mých informací zachovali skvěle. Nehádali se, ale jasně řekli, že to je jejich stanovisko, že to je jejich právo. Pochopili, že mají také jiné možnosti než se vztekat, aby je vedení slyšelo a mohli se vyjádřit,“ říká Špačková.
Jídlo za odměnu? Vytrženo z kontextu, říká končící ředitelka
Dnes již bývalá ředitelka Markéta Sochorová redakci sdělila, že v úterý sama podala rezignaci. K situaci se zatím nechce příliš vyjadřovat. Většina pochybení, která kontroloři shledali, se podle ní nezakládá na pravdě. „Jsou to věci, které jsou vytržené z kontextu. Musela byste vidět celý náš systém,“ uvedla pro iDNES.cz.
Konkrétně se vyjádřila pouze k rušení návštěv za špatné chování. Dělo se to podle ní jen ze závažných důvodů. „Třeba když tady kluk kradl nebo přišel z vycházky pod vlivem drogy. Takže nebylo v zájmu toho dítěte, aby jelo domů, a kurátor s tím vždycky souhlasil,“ říká Sochorová, která v úterý podala rezignaci.
„Toho, co se tady teď děje, nechci být přítomna jako ředitelka, protože to spěje k nějakému velkému průšvihu. Uvidíme, co bude dál. Jestli tady budou mít markantně navrch práva dětí nad právy dospělých,“ uzavírá Sochorová.
Na pochybné praktiky ombudsmanka upozorňovala již dříve
Špačková a Singh souhlasí, že děti v zařízeních určených pro výkon ústavní a ochranné výchovy potřebují především pravidla a hranice. „To je něco, v čem často jejich rodina selhává a díky tomu se u nich manifestují projevy rizikového chování. Nesmíme ale zapomínat reflektovat jejich potřeby a vést je k tomu, aby se s nimi učili pracovat,“ shodují se bývalé zaměstnankyně ústavu.
Problematické praktiky chrastavského ústavu nespadly z čistého nebe. Úřad ombudsmana v zařízení provedl neohlášené kontroly již v letech 2013 a 2006. Shledal tehdy celou řadu nedostatků a vyzval k jejich nápravě. Před třemi lety například tehdejší ombudsman Pavel Varvařovský doporučil odstranění mříží a kamer na chodbách.
„Jak mříže, tak kamerový systém je podle zákona možné použít pouze v zařízeních, kde jsou umístěny děti s uloženou ochrannou výchovou. Chrastavský ústav je však v prvé řadě domovem pro děti s nařízenou ústavní výchovou, nelze proto akceptovat, aby daná opatření dopadala plošně na všechny děti,“ uvedl tehdy ombudsman.
Kritizoval rovněž dovolenky na návštěvu rodiny udělované jako odměnu za dobré chování. „Pobyt u rodičů by neměl být považován za odměnu, nýbrž za právo dítěte,“ konstatoval Varvařovský. Nic z toho se však nezměnilo.
