Únosy, teroristické útoky a snahy o vybudování vlastního státu jsou hlavními pilíři programu ozbrojenců ze somálské milice aš-Šabáb. Zprvu se její bojovníci zaměřovali výhradně na Somálsko, postupem let však začali pronikat také do sousední Keni. Ta v roce 2011 společně s Etiopií odmítla dále přihlížet eskalujícímu násilí a s cílem zastavit útoky aš-Šabábu podnikla invazi do Somálska.
Ženy v černém a zákaz filmů. O co jde milicím aš-Šabáb v Africkém rohu? |
Aš-Šabáb se však nehodlal vzdát. Netrvalo dlouho a v Keni udeřil s o to větší silou. Při masakru v nákupním centru v Nairobi teroristé postříleli 67 lidí. V loňském roce pak zaútočili na keňskou univerzitu v Garrise. Během patnácti hodin zde pozabíjeli 148 lidí. Právě tento útok donutil keňské úřady jednat. Výsledkem bylo založení skupiny vládou podporovaných kvalifikovaných policejních rezervistů a členů lokálních milicí.
Velením byl pověřen zkušený diplomat a rodák ze severu Keni Mahmúd Sáleh, píše server Foreign Policy. Do své jednotky přizval stovky mužů s diametrálně odlišnými bojovými zkušenostmi. Jedním z hlavních kritérií bylo, aby dobře znali prostředí příhraničních regionů. Právě zde se totiž bojovníci aš-Šabábu infiltrují mezi civilní obyvatelstvo a po útocích se potichu stahují zpět do Somálska.
Devadesát dolarů na měsíc
Až donedávna byla přitom taktika boje proti kriminalitě diametrálně odlišná. Vláda do kritických regionů posílala policisty, kteří neznali místní podmínky ani komplexní vztahy mezi jednotlivými kmeny. Aby nebyli policisté náchylní ke korupci, nesměli navíc znát lokální nářečí. Bezpečnostní situaci u hranic se Somálskem tak pomáhali jen výjimečně.
Místní proto v devadesátých letech založili vlastní domobranu a ozbrojené milice, jejichž úkolem bylo hasit kmenové spory a potírat krádež dobytka. Postupem času se na seznam úkolů milicí dostal také boj s aš-Šabábem.
Aš-Šabáb je příliš krásný název, novináři mají teroristy nazývat Ugus |
Sáleh se nyní snaží využít jejich zkušeností. S nasazováním policistů neznalých místních poměrů je konec. Už zanedlouho by jeho jednotka měla čítat asi tisíc mužů. Každý nich za svou službu měsíčně dostane 90 dolarů (v přepočtu asi 2 200 korun). Za patrolování po nebezpečném území nepříliš vysoká odměna, chtělo by se dodat.
Nasazení lokálních odvážlivců je podle Sáleha klíčové. „Dostanou se na místo, kam policie běžně nemůže,“ vysvětluje Sáleh. Milice tak běžně patrolují ve vyschlých korytech řek i hluboko v buši. „Umí číst v Somálcích, znají jejich typy i složité pletichy příhraničních regionů,“ popisuje znalosti ochránců pořádku policejní velitel z oblasti Mandera Job Boronjo.
Práce v terénu a záchrana učitelky
Pracovní náplň je pro většinu členů jednotky obdobná. Do terénu vyrážejí odpoledne. Nejprve od pastevců a majitelů hotelů zjišťují, zda do oblasti nepřicestoval někdo podezřelý. Posléze vytipované sledují nebo patrolují po odlehlých stezkách táhnoucích se podél somálsko-keňské hranice. Aby zůstali ve střehu, bez přestání přežvykují v Keni tolik oblíbený kát (kata jedlá je tropická rostlina obsahující alkaloid zvaný kathinon, který se účinkem na lidské tělo podobá amfetaminu, pozn. red.)
Při nedávné patrole, na které se k jednotce připojil i známý fotograf Will Swanson, byli ozbrojenci z řad lidu obzvláště ve střehu. Pročesávali okolí města Mandera, kde stoupenci aš-Šabábu před pár měsíci provedli jeden ze svých smrtících útoků. S příchodem tmy je přímo u hranic podpořila další jednotka, která procházela těsně kolem plotu s ostnatým drátem – jediným opatřením, které by mělo zabránit v ilegálnímu přechodu mezi oběma státy.
Od mikrofonu na popraviště. Novinář vraždil kolegy a pomáhal aš-Šabábu |
„Noc je pro nás klíčová. V tu dobu se totiž vždy začne něco dít. Zejména tehdy, když aš-Šabáb využije jednu z krysích stezek,“ vysvětluje Abdulláhi Khalil Ibrahim, jeden z rezervistů z města Gababa. Takzvané krysí stezky jsou v žargonu rezervistů malé cestičky, které se táhnou podél 676 kilometrů dlouhé hranice.
Zatím největšího úspěchu státem financovaná domobrana, alespoň po stránce mediální pozornosti, dosáhla loni na podzim. Stoupenci aš-Šabábu tehdy unesli keňskou učitelku z uprchlického tábora Dadaab (více o největším uprchlickém táboře na světě se dočtete zde). Teroristé ženu odvlekli na svou základnu v Somálsku. Keňským domobrancům se za pomoci somálských bezpečnostních složek podařilo ženu najít a při bleskové záchranné operaci ji osvobodit.
Lákadla korupce
S profesionalizací domobrany přišla celá řada změn. V minulosti do ní mohl vstoupit kdokoli. Nyní však Sáleh každého uchazeče podrobně lustruje. Jakýkoli záznam v trestním rejstříků znamená automaticky konec snu o oddaném boji proti aš-Šabábu. Sáleh při výběru zohledňuje také to, aby budoucí rekruti nepošramotili křehké vztahy mezi lokálními kmeny.
Mladí rozzlobení Afričané. K extremistům je žene chudoba a frustrace |
Některá kritéria se však nesetkávají s pochopením. Sáleh totiž plánuje z jednotky vyřadit nejstarší členy a ty, kteří vysokým nárokům nebudou stačit po fyzické stránce. 62letý rezervista Khálef Husejn Mohamed je z těchto plánů rozmrzelý. Vzdát se však nehodlá. „Svou práci budu dělat tak dlouho, dokud tohle místo nebude zcela bezpečné,“ tvrdí.
S většími pravomocemi a propojením se standardními bezpečnostními složkami však domobrana začíná svého postavení zneužívat. Alespoň to tvrdí občané příhraničních regionů. Obyvatelé Mandery například hovoří o tom, že stoupenci domobrany svévolně zadržují občany. Kvůli tomu se přitom až donedávna snášela kritika zejména na zavedené strážce pořádku.
I domobrana se navíc začíná stávat náchylnou ke korupci. „Veřejnost jim přestává věřit. Jsou to přitom místní lidé. Mysleli jsme si, že nám budou pomáhat,“ sdělil Ali Ugay, který v Mandeře organizuje komunitní akce.
Jedním z velkých útoků somálské milice aš-Šabáb v Keni byla střelba v obchodním centru v Nairobi ze září 2013. Zemřelo tehdy 39 lidí:
22. září 2013 |
