Zadlužený muž bez práce a příjmů, rozvedený, s exekucemi na majetek a záznamem v rejstříku trestů. Závislý hráč na automatech. Jeho matka také hazardní hráčka. Pro pár rychlých tisícovek udělají téměř cokoliv.
Dva Češi zadržení minulý týden na Novém Zélandu, kam pašovali 20 kilogramů pervitinu, jsou ukázkovou kořistí pro obchodníky s drogami (více o jejich zadržení čtěte zde). Právě sociálně slabé v existenčních potížích hlavně v příhraničí na severu Čech najímají jako kurýry. Cena: 100 tisíc korun. Nebo doživotí, které teď hrozí zatčené dvojici z Hrádku nad Nisou.
„Ze zkušeností víme, že si najímají sociálně slabé. V příhraničí jsou pak velkoobjemové výrobny,“ potvrzuje mluvčí Národní protidrogové centrály Barbora Kudláčková.
Čerstvý příběh syna a matky spojuje policie s předloňskými případy, kdy najatí pašeráci vyváželi pervitin z Česka do Japonska, Belgie, Velké Británie nebo na Slovensko.
Mezinárodní drogový gang už tehdy volil jako kurýry manžele, sourozence nebo rodiče s dítětem. Ti z různých evropských měst létali do arménského Jerevanu, kde vyzvedli zavazadla a pokračovali do Japonska, nebo jindy do Norska.
„Už loni tady více lidí machrovalo s penězma,“ přikyvuje jeden z obyvatel Hrádku nad Nisou.
Právě příhraničí, zejména Žitavská pánev na trojmezí, je pro drogové obchody ideální. Z Polska tam proudí léky, které se v Česku nedají legálně koupit. Z těch se pak vyrobí pervitin, který kurýři, takzvané „otočky“, pašují přes hranice do Německa. Podobně to funguje i u hranic se Slovenskem a Rakouskem.
K výrobě kilogramu pervitinu je přitom potřeba 4,5 kilogramu polských léčiv v ceně asi 140 tisíc korun. „V rámci ‚velkoobchodního‘ prodeje (tedy po kilogramech, pozn. red.) prodávají pervitin za 250 tisíc korun za kilogram.
V Německu se jeho cena zvyšuje čtyřnásobně, v dalších zemích až osminásobně,“ dokresluje lukrativnost obchodu s drogami policejní zpráva.
