„Nikdy bych nevěřil, že může vzniknout tak bizarní tandem Zeman - Babiš,“ glosuje Topolánek sbližování dvou z nejsilnějších aktérů na současné politické scéně v knize, kterou vydalo nakladatelství Euromedia a kterou ve čtvrtek čeká křest. Redakce iDNES.cz má knihu k dispozici.
„Andreje jsem si vážil pro jeho pracovitost, cílevědomost a tah na branku. Jejich pragmatické spojení je neúspěšným genetickým experimentem. Nepojmenoval jsem totiž jejich negativa. Spojením se znásobila. Nevím, kdo koho využívá, ale Andrej je v tom fakt dobrý. Použít, zahodit. Milošku, dej si bacha!“ varuje Topolánek Miloše Zemana.
„Nečas měl víc číst Bibli, než Vladaře. Fiala to prokoučoval“
Kritice současného předsedy výkonné rady Teplárenského sdružení Topolánka, jenž vedl vládu od roku 2006 do dubna 2009, než se ji podařilo shodit Jiřímu Paroubkovi z ČSSD, se nevyhnuli ani jeho oba nástupci v čele ODS. „Nečas měl víc číst Bibli, než Vladaře nebo Ako chutí moc,“ vypořádal se Topolánek s Petrem Nečasem a o současném předsedovi ODS Petru Fialovi píše: „Petr Fiala měl jistou malou šanci, jak si vykolíkovat prostor, a tu hned v úvodu prokoučoval.“
Tvrdě se v knize opírá do Babiše. „Andrej Babiš nikdy nezastupoval podnikatele a už vůbec ne ty malé a střední. Jsem přesvědčen, že už to všichni ví. O daních to platí dvojnásob. Na jeho donquijotský boj s karuselovými obchody v konečném důsledku doplatí ti, kterých se netýkají, na jeho apetit ve výrobě a distribuci potravin doplatí farmáři, na jeho zájem o prenatální péči rodičky a na to všechno státní rozpočet a občané. Babiš ale není žádný Arsene Lupin, lupič - gentleman, na to mu chybí noblesa a nadhled,“ píše Topolánek.
A o bývalém premiérovi, již zesnulém Stanislavu Grossovi, napsal, že „Standovy trable byly směšnou epizodou ve srovnání s dnešními Čapími hnízdy a neskutečnými střety zájmů.“
Ušetřen kritiky nezůstal také Topolánkův nástupce na postup předsedy vlády a později neúspěšný prezidentský kandidát Jan Fischer, na němž se shodl s Jiřím Paroubkem a kterého mu doporučil na post premiéra Nečas. Fischera tituluje přezdívkou Želé.
„Nenosím si křivdu s sebou a jsem člověk, který odpustil všem. Fischerovi nikdy. Nikdo mě nikdy tak nepoškodil, neponížil a nepodrazil jako on,“ píše Topolánek v narážce na to, že se Fischer ohradil proti Topolánkově poznámce pro gay magazín Lui, která byla záminkou k Topolánkovu sesazení z čela ODS. „Fischer, ten je Žid, není gay, uhne ještě dřív. To souvisí s jeho charakterem,“ prohlásil v březnu 2010 Topolánek (úplný přepis neformálního rozhovoru, který vedl k Topolánkovu pádu zde) a Fischer s ním pak kvůli tomu ani nemluvil.
Jen málokoho hodnotí Topolánek kladně. Třeba současného šéfa TOP 09 Miroslava Kalouska, který seděl v Topolánkově vládě ještě za lidovce jako ministr financí. „Pro některé démon, pro mne a doufám, že pro mnoho dalších - poslední skutečný český politik, rétor s dokonalou pamětí, geniální glosátor a mistr politické zkratky, brilantních intrik a schopnosti přežít,“ hodnotí Kalouska expremiér.
Odsouzení Dalíka pokládá za projev politické rituální popravy
Druhou osobou, o níž neřekne Topolánek křivého slova, je jeho nejbližší spolupracovník Marek Dalík. „Nikoho tak schopného a přitom tak komplikovaného jsem od té doby nepotkal. Všechny útoky na mě byly vedeny přes něj, takže si mé úspěchy vlastně vždycky odskákal,“ píše expremiér. „Jeho odsouzení pokládám bez nadsázky za projev politické rituální popravy a justiční zvůle,“ glosuje zatím nepravomocný rozsudek nad Dalíkem.
Pražský městský soud uznal lobbistu Marka Dalíka vinným v kauze nákupu obrněnců Pandur pro českou armádu. Za napomáhání k trestnému činu přijímání úplatku má jít na pět let do vězení a zaplatit pokutu pět milionů korun (více o rozsudku nad Markem Dalíkem se dočtete zde).
Větší část více než pětisetstránkové knihy, která se prodává za 499 korun, ale kromě jeho krátkých aktuálních glos tvoří především již dříve publikované Topolánkovy texty, k nimž tyto glosy přidává.
A ještě k tomu, jak vznikl název Topolánovy knihy Hlavně se neposrat, který může část čtenářů překvapit vulgaritou. „Všechny, které připadaly v úvahu, byly buď obsazené a někdo je již použil, nebo nevyjadřovaly přesně to, co mě charakterizuje,“ přiznává sebekriticky Topolánek.
