V noci ze 7. na 8. května 1991 zhruba hodinu po půlnoci osvětlilo nebe nad Benešovskem pronikavé světlo. Čtyřtunový vesmírný meteoroid s metrovým průměrem se vřítil do atmosféry rychlostí přes dvacet kilometrů za sekundu a vytvořil výjimečně jasný bolid (intenzivní meteor) na obloze.
Hořící těleso zazářilo ve výšce 92 kilometrů nad Olbramovicemi a během pěti sekund vytvořilo 75kilometrovou světelnou dráhu na nebi, než zhaslo zhruba sedmnáct kilometrů nad vesnicí Přibyšice. Jeden z největších meteorů zachycených Evropskou bolidovou sítí zaznamenaly stanice v Ondřejově, v Kostelní Myslové u Telče a na Přimdě v západních Čechách.
Astronomové pohotově spočítali, že malá část mimozemské horniny o hmotnosti až několika kilogramů mohla dopadnout na zemský povrch. Přes velké úsilí se jim však tehdy žádný úlomek nepodařilo nalézt. V následujících letech se stal „benešovský bolid“ jedním z nejpodrobněji studovaných a analyzovaných meteorů v dějinách.
Skupina vědců z Astronomického ústavu Akademie věd pod vedením Pavla Spurného využila blížící se dvacáté výročí mimořádného úkazu a pomocí nových metod a zdokonalené výpočetní techniky znovu prošetřila všechny dochované záznamy. Na základě výsledků této analýzy sestavili badatelé plán a vydali se hledat meteority do terénu.
Neboť rozbor spektrálního záznamu průletu tělesa ukázal, že se meteority skládají pravděpodobně především z železa, vybavili se vědci a dobrovolníci detektory kovů a v dubnu 2011 začali prohledávat vytyčenou oblast na Benešovsku. Sám Spurný počínání svého týmu v roce 2012 detailně popsal na webu astro.cz.
Není meteor jako meteoritMeteor je atmosférický světelný úkaz, který vzniká poté, co do zemské atmosféry vnikne úlomek meziplanetární látky vysokou rychlostí. Třením o vzduch se brzdí, zahřívá a excituje a ionizuje okolní vzduch. Velmi jasný meteor se nazývá bolid. Meteorit je zbytek vesmírného tělesa, který se při průletu atmosférou zcela nerozpadl a dopadl na povrch Země. Dělí se na kamenné, železné a železo-kamenné meteority. Zvlášť velké meteority jsou schopny vyhloubit na povrchu i rozsáhlé impaktní krátery. Meteoroid je vesmírná částice menších rozměrů, která dosud nevstoupila do zemské atmosféry nebo se nesrazila s jiným tělesem Sluneční soustavy. Pokud má větší rozměry, nazývá se planetkou. |
S prací museli pospíchat, protože na vytipovaném místě se nacházelo pole a rašící plodiny jim po několika dnech další pátrání znemožnily. Výsledek přesto předčil všechna očekávání. Z orné půdy vydolovali hledači hned tři miniaturní meteority o celkové hmotnosti jedenáct gramů. Vzorky odeslali do geologické laboratoře, kde s jistotou určili, že se jedná o úlomky kosmického tělesa.
Mimořádný nález
Pod mikroskopem vědci objevili ještě jedno velké překvapení. Nalezené úlomky byly složeny ze tří různých druhů materiálu. Složení původního tělesa tedy muselo být různorodé, což je podle dosavadních poznatků velmi neobvyklé a pro vědce přínosné.
Meteority představují jediný hmatatelný zdroj poznání o formování Sluneční soustavy a podmínkách, které panovaly v počátcích jejího vzniku. „Abychom tento obraz mohli správně interpretovat, je velmi důležité také znát, odkud tato tělesa pocházejí a kudy se pohybovala meziplanetárním prostorem, než dopadla na Zem,“ vysvětluje Pavel Spurný.
„Rodokmen“ nalezených meteoritů je však známý pouze u nepatrného zlomku z celkového počtu zhruba padesáti tisíc klasifikovaných meteoritů. Z hlediska doby pořízení záznamu jejich pádu jsou ty benešovské teprve čtvrtým případem v dějinách, což znovu potvrzuje výsadní postavení českých vědců v oboru astronomie.
Zřejmě nejznámějším bolidem z posledních let se stal ten, který v roce 2013 zazářil nad ruským Čeljabinskem:
15. února 2013 |
