„Pan Bartoš byl obviněn především pro obsah jím vydávaných knih a jiných písemností, a pro obsah jeho veřejných projevů,“ uvedl mluvčí pražské policie Tomáš Hulan. Policie se podle něj zabývala obdobím od roku 2013 do letošního dubna.
Konkrétně byl Adam B. Bartoš obviněn z hanobení národa, rasy, etnické nebo jiné skupiny osob, podněcování k nenávisti vůči skupině osob nebo k omezování jejich práv a svobod a z popírání, zpochybňování, schvalování a ospravedlňování genocidy. Redakce iDNES.cz Bartoši v průběhu pátku několikrát volala, měl však vypnutý telefon.
Podle policie „úmyslně hanobil a podněcoval k nenávisti vůči osobám židovského národa, nebo židovského vyznání. Obdobně si však počínal i vůči imigrantům“.
Policie podle místopředsedy strany Luka Belsona ve čtvrtek provedla domovní prohlídky v bytě předsedy a v kanceláři strany. Z Bartošova bytu podle něj odvážela knihy, dokumenty, datové nosiče a elektroniku, z kanceláře strany později odvezla některé dokumenty.
Činy Bartoše a Národní demokracie se policie zabývala již několikrát. V současnosti předsedu vyšetřuje policie kvůli tomu, že na březnové demonstraci proti islamizaci vyzval k potrestání politiků „trestem nejvyšším“.
Bartoš i bývalý místopředseda Národní demokracie Ladislav Zemánek byli také v březnu nepravomocně potrestáni roční podmínkou za své loňské počínání u pomníčku Anežky Hrůzové, zavražděné v roce 1899. U hrobu Bartoš se Zemánkem zanechali ceduli, na kterou mimo jiné napsali: „Židovská otázka nebyla dosud uspokojivě vyřešena.“ (více o jeho odsouzení zde)
Z vraždy Hrůzové byl obviněn a poté za ni odsouzen Žid Leopold Hilsner. Případ vyvolal vlnu antisemitismu, známou jako hilsneriáda, proti níž bojoval i Tomáš Garrigue Masaryk.
