Devětadvacátý duben 1986, úterý. Noční zprávy Československé televize vysílají krátkou zprávu o havárii jaderné elektrárny v ukrajinském Černobylu. Následující den se kratičká informace protlačí i do novin. Editor ji umístí do dolního rohu druhé strany deníku Svobodné slovo a doplní poznámkou, že v USA bylo jen v roce 1979 zaznamenáno 2 300 havárií, poruch a závad.
Zhruba tak vypadlo informování Čechoslováků o do nedávna nejhorší havárii v oblasti mírového použití jádra. Jejím dopadům se později vyrovnala až tragédie v japonské Fukušimě, kdy po zemětřesení a následném tsunami v roce 2011 došlo k výbuchům reaktorů v jaderné elektrárně (vše o katastrofě v Japonsku najdete pod tímto odkazem).
Jenže zatímco o dění v Japonsku všichni věděli včas, o Černobylu Čechoslováci četli, až když bylo největší nebezpečí pryč. Od havárie uplynuly čtyři dny a radioaktivní mrak, který do ovzduší vynesl výbuch reaktoru, opouštěl ČSSR.
„Je nechvalným znakem té doby, že k méně vědoucí menšině Evropy patřili občané socialistických států: Poláci, Maďaři, Rumuni a do značné míry i Rusové, Ukrajinci a Bělorusové. Téměř nevědoucí byli právě občané Československa,“ říká Miroslav Vaněk z Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd. Média podle něj situaci hodnotila jako nijak dramatickou a víc poukazovala na „buržoazní antisovětskou a antisocialistickou hysterii“. Ta dle režimu měla za cíl zpochybnit celý československý jaderný program.
Vládnoucí aparát se soustředil víc na přípravy Svátku práce než na samotné informování občanů. Objektivních zpráv se lidé nedočkali a havárie byla vykreslována jen jako nicotný incident. Když se nějaké informace objevily, poukazovaly hlavně na havárie jaderných elektráren ve světě. Jenže náhle si komunisti uvědomili, že přemíra takových informací může zároveň vyvolat odpor k plánované výstavbě jaderných elektráren v ČSSR.
Takhle to v Černobylu vypadá nyní. Kolem reaktoru roste betonový sarkofág:
Neinformovaných Čechoslováků se i přes opačnou snahu propagandy zmocňovala panika a začali si informace zjišťovat jinde. Prohlubovala se tak nedůvěra v mocenský aparát a ten uznal, že nutně musí informace odtajnit. Už nešlo skrývat, že se obávaný radioaktivní mrak přes území ČSSR skutečně přehnal. Od 30. dubna do 7. května dokonce třikrát. Vyčkávací taktika komunistů si v následujících letech vybrala svou daň: pro lidi to byla zrada.
Mapa zobrazuje celkový nakumulovaný spad Cesia 137 v Evropě následkem katastrofy v Černobylu. Data pochází z databáze REM (Monitorování radioaktivity v životním prostředí).
