Hidžáb. Tento kus látky zhruba o velikosti metr a půl na metr a půl je tak důležitý, že mu ve čtvrtek magistrátní výbor pro vzdělávání věnoval hodinovou debatu. Především proto, že Střední zdravotnickou školu z Prahy 10 zažalovala studentka, která ze školy odešla jen pár hodin po nástupu, protože nemohla nosit muslimský šátek.
Domáhá se omluvy a finanční satisfakce. Podporuje ji kromě jiných třeba i ombudsmanka Anna Šabatová. Magistrát se však za školu postaví, jak členové výboru deklarovali. Bývalá radní Irena Ropková (ČSSD) připustila i možnost, že přispějí na služby právníka.
„Evropský soud pro lidská práva několikrát potvrdil souladnost zákazu nošení hidžábu s Evropskou úmluvou o lidských právech,“ informovala členy výboru o situaci v zahraničí ředitelka odboru školství a mládeže Lenka Němcová.
A ačkoli jsou dosavadní zkušenosti pražských škol malé, bojí se ředitelé toho, co bude následovat. „Že by pak některé děti vyžadovaly místo a čas na modlení,“ interpretovala jejich postoj Němcová.
I proto chtěl předseda výboru Patrik Nacher vypracovat pro školy pravidla, jak přistupovat ke studentům třeba právě ohledně hidžábu. „Do rozhodnutí soudu může vzniknout celá řada sporů. Otázka je, zda bychom neměli iniciovat návod pro školy dříve, než se to tu rozšíří jako hromadný problém na více školách,“ reagoval Nacher.
Pro dokreslení situace je třeba dodat, že podle posledních údajů ze sčítání lidu v roce 2011 žije v Praze 663 muslimů (dospělých, dětí i seniorů) z celkového počtu skoro 137 tisíc věřících.
V této věci smířlivější starosta Prahy 7 Jan Čižinský (KDU-ČSL) varoval, že by pravidla mohla situaci naopak ještě více zkomplikovat. „Soud rozhodne, zda je to v souladu s ústavními principy,“ zdůraznil Čižinský, že právo projevovat víru dává lidem ústava.
Podle něj případ školy v Praze 10 zbytečně vyhrocují obě strany – jak vedení, tak studentka.
Ve škole jen bez pokrývky hlavy
„Asi to tam bylo kvůli baseballkám (kšiltovkám, pozn. red.) a teď se to docela dobře hodilo,“ komentoval případ zdravotnické školy zastupitel TOP 09 Petr Prchal. Narážel na to, že školní řád zakazoval studentům všechny pokrývky hlavy a o náboženských symbolech se v něm nemluvilo.
Zmíněná ústava přitom může být pro případ klíčová. „Právo svobodně projevovat své náboženství nebo víru (tedy i právo nosit náboženské symboly) v rámci vzdělávání může být omezeno jedině tehdy, je-li to nezbytné k zachování jiných práv stanovených zákonem. Jde například o veřejnou bezpečnost, ochranu zdraví, ochranu práv a svobod druhých,“ odpověděl na dotaz MF DNES jak náměstek ústředního školního inspektora Ondřej Andrys, tak ministerstvo školství.
Jak se stavíte k nošení hidžábu ve školách?Tomáš Zima, rektor Univerzity Karlovy Šátek na hlavě není a neměl by být problém. Na univerzitě nošení šátků neomezujeme, neměly by však krýt obličej, aby byla zachována identita člověka. Pro činnosti v laboratořích či při kontaktu s pacienty platí určitá pravidla, ale nesetkal jsem se s problémem s nošením oděvů. Václav Klaus ml., bývalý ředitel gymnázia PORG České školství od první republiky vynikalo sekulárností, náboženské symboly v něm nemají místo. Děti se tak od sebe neliší bohatstvím ani jinými věcmi. Záleží jen na tom, jak se učí a jak se chovají. Zadruhé si nemyslím, že šátek je náboženský symbol. Je to symbol podřízenosti, omezení práv žen. Renata Schejbalová, ředitelka Gymnázia Nad Štolou Jsme všeobecná škola, nemáme praxe, kde by šátky vadily. Při matematice je jedno, jestli má dívka šátek, či ne. K nám studentka v šátku chodí a nemáme s tím problém. Chápu ale paní ředitelku, když to při zdravotnických praxích vadí. |
„V rámci vzdělávání tak může být překážkou nošení náboženských symbolů zejména při praktickém vyučování nebo v rámci tělesné výchovy a podobně,“ doplnil Andrys.
Postavení muslimů v české společnosti rezonuje. A to bylo včera na jednání výboru vidět. Například předsedkyně klubu ODS Alexandra Udženija by pravidla pro školy zpracovala. „Máme právo říct, jak vidíme svět,“ argumentovala.
A Eliška Kaplický Fuchsová (ANO) připomněla zákaz hidžábů v Paříži. Další člen výboru pro vzdělávání Albert Kubišta (TOP 09) nejprve hovo řil vážně, když upozornil, že se ani odborníci neshodují v tom, zda je hidžáb náboženský, nebo kulturní symbol, a pak lehce zažertoval.
„Každý ředitel má právo mít svůj školní řád, ale napadá mne, co by ředitelka dělala, kdyby dívka přišla třeba v horňáckém kroji. To by byl stejný problém,“ podotkl zastupitel Kubišta.
Spor o šátek odstartovaly případy dvou pražských středních zdravotnických škol. Z již zmíněné školy v Ruské ulici na protest odešla dívka původem ze Somálska a její spolužačka z Afghánistánu, protože nemohly nosit šátky – přesněji hidžáb, který kryje vlasy, ale nikoli tvář.
Tato zdravotnická škola v Praze 10 se sice na webových stránkách chlubí tím, že je bezbariérová, to se však netýká pokrývek hlavy, které zapovídá její školní řád. A právě o něj škola své rozhodnutí opírá. „Odmítáme, že by škola nesla jakoukoli odpovědnost nebo že by porušila jakýkoli předpis,“ uvedl advokát školy Radek Suchý.
Za zmínku stojí, že dívky, které měly problém s hidžábem, poté absolvovaly dvouměsíční rekvalifikační kurz pro pracovníky v sociálních službách, tedy pečovatelky. A to na Dívčí katolické střední škole. Potíže se šátky tam neměly.
Druhý spor se týkal spíše studentské praxe v motolské nemocnici, odehrál se na zdravotnické škole v Nuslích. Dívkám hrozilo, že nebudou moct chodit na praxi, když si neobléknou sestřičkovskou uniformu. Nakonec však ve škole zůstaly a šátky nosí, protože studují obor, který nevyžaduje praxi.
Mimochodem, v několika pražských školách pracují i řádové sestry – běžně přitom nosí roucho. A pokud slouží v nemocnicích, mívají i tam své oblečení, jen jeho úpravu a údržbu přizpůsobují podmínkám ve zdravotnictví.
