Iráčan Zaid Nazo měl vždy vášeň pro jídlo. Svůj první podnik otevřel před osmnácti lety. Dnes tento 41letý podnikatel vlastní jeden z nejpopulárnějších restauračních řetězců v Iráku. Pobočky má v Bagdádu, Irbílu i Sulajmáníji. „Sázím na mentalitu Iráčanů. Lidé v Iráku milují život a snaží si užít každý den, protože neví, co přijde zítra,“ svěřil se Nazo agentuře AP.
V Bagdádu je dnes oproti roku 2013 o 40 procent více restaurací, ačkoliv před třemi lety bylo ve městě mnohem bezpečněji. „Lidé v Bagdádu žijí pod ohromným tlakem. Restaurace jsou nejlepším místem, kde mohou ventilovat každodenní frustraci,“ uvedl předseda bagdádské investiční komise Šakir al-Zamili.
S tím souhlasí i majitel bagdádského restauračního řetězce Scosi Salam Mejbel al-Mohammad. „Restaurace se staly jedinou možností, jak mohou rodiny jít ven a trochu dýchat. V Bagdádu není co jiného dělat,“ vysvětluje podnikatel.
Za novou pobočku v luxusní čtvrti hlavního města utratil dva miliony dolarů, přičemž velkou část ceny tvořila platba za pozemek. V módním sousedství se platí okolo 6 tisíc dolarů za čtvereční metr (asi 143 tisíc korun). Nájem pak může přesáhnout až 250 tisíc dolarů za rok (asi 5 959 000 korun), což přibližně odpovídá cenám v Praze.
Trable kulinářského recenzenta
Nové podniky přesto stále přibývají. Otevírají se čínské, libanonské, turecké či jemenské podniky. Restauratéři investují miliony, aby získali nejlepší zahraniční šéfkuchaře a soupeří mezi sebou o nejlepší dekorace nebo nejzajímavější menu. Rozkvět gastro podnikání dává práci tesařům, interiérovým designérům ale i hudebníkům, kteří v mnoha podnicích hrají živě.
Restauratéři kvůli velké konkurenci musí kreativně přemýšlet, jak přilákat zákazníky. Například třípatrový podnik Scosi je zároveň galerií iráckého umění a v nejvyšším patře restaurace si zákazníci mohou užívat vodní dýmku s výhledem na hvězdné nebe.
Mladý labužník Anas al-Sarraf prošel za poslední čtyři roky přes 600 bagdádských restaurací. Odhaduje, že každé tři dny se zde otevře nový podnik. Sarraf malá pohostinství i kulinářské paláce hodnotí ve svém průvodci na Facebooku, kde ho sleduje 200 tisíc lidí.
Dříve se nebál kritizovat, dnes už je při psaní recenzí opatrnější. „Někdo, kdo utratí dva miliony dolarů, aby si otevřel restauraci, může utratit pět tisíc, aby mě nechal zbít,“ řekl Sarraf webu The Economist. Kvůli svým kulinářským recenzím čelil výhrůžkám, musel však také vysvětlovat, že v restauraci fotí kvůli recenzi a neplánuje teroristický útok.
Časté atentáty se na zisku restauratérů neodrážejí. „Po útocích vždy očekáváme špatný byznys, ale stačí pár hodin a máme velký obrat. To nás žene dopředu,“ přiznává al-Mohammad.
