„Neúplných rodin je kolem 500 tisíc, ve 46 tisících případů ročně rozhodují soudy o placení výživného, polovina lidí neplatí. Každoročně je odsouzeno kolem 10 tisíc lidí za to, že neplatí. I kdyby v každé rodině bylo jen jedno dítě, dostaneme poměrně velké číslo,“ uvedla ministryně na pondělní tiskové konferenci.
Podle Marksové se nynější návrh od toho předešlého příliš neliší. Na zálohové výživné od státu by dosáhly rodiče s příjmem do 2,7násobku životního minima, jimž bývalý partner či partnerka alimenty neplatí. Dávka by činila maximálně 2 500 korun měsíčně.
Nezapočítávala by se do příjmu pro rozhodování o další pomoci od státu. Po dlužnících by vyplacenou podporu vymáhaly úřady práce. Pokud by nic nezískaly zpět, stát by podle odhadů zaplatil ročně asi 700 milionů korun.
Babiš připustil zálohové výživné. Ale jen ve výjimečných případech |
K zavedení náhradního výživného se vláda zavázala v koaliční smlouvě. Podle Marksové se ministerstvo spravedlnosti řešením situace samoživitelek po nástupu vlády zabývat nechtělo, její resort se tedy „úkolu ujal“. S prvním návrhem věcného záměru zákona přišel koncem roku 2014, loni ho koalice odmítla.
„ANO nechtělo novou sociální dávku. Říkalo, že se mají najít jiné způsoby. Ty leží na ministerstvu spravedlnosti. To během roku neudělalo vůbec nic, co by v této zemi pomohlo zlepšit situaci samoživitelek a samoživitelů,“ kritizovala Marksová. Justici má na starosti koaliční hnutí ANO.
Ministerstvo spravedlnosti kritiku odmítá. “Paní ministryně byla zřejmě svými podřízenými chybně informována, neboť ministerstvo velmi ochotně reagovalo pokaždé, kdykoliv se na něj obrátili zástupci ministerstva práce a sociálních věcí. Nyní nás už však nekontaktovali od listopadu. Naše ministerstvo by rádo pomohlo víc, avšak nemá tuto problematiku, fungující na principu podpory státu ve vztahu k dětem, na starosti. Podle kompetenčního zákona tato věc spadá právě do gesce MPSV. A to dosud bylo v přípravě této věci poněkud liknavé,“ řekl iDNES.cz Jakub Říman z tiskového oddělení úřadu.
Resort spravedlnosti podle něj v problematice zálohového výživného spolupracuje se skupinou poslanců, například Radkou Maxovou (ANO) a Jaroslavem Zavadilem (ČSSD). „Ministerstvo spravedlnosti na základě usnesení z 13. července 2015 rovněž zpracovává analýzu současné situace ve vztahu k vymáhání výživného obsahující také formulaci doporučení ke zvýšení efektivity vymáhání výživného a k prevenci jeho neplacení,“ doplnil Říman.
Podle Marksové se náhradní výživné vyplácí v 19 zemích EU, například i na Slovensku. Tam dítě dostává maximálně 1,2násobek svého životního minima. Po dlužníkovi sumu vymáhá sám rodič přes exekutory. Pokud získá něco zpět, vrátí státu to, co od něj dostal.
Alimenty neplatí jen sedm procent lidí, tvrdí exministryně
Ke kritikům náhradních alimentů patří zmíněná poslankyně Maxová. Už dřív uvedla, že zálohové výživné je nevhodná cesta, protože neřeší příčiny. Jako alternativu uvedla například domácí vězení pro neplatiče či možnost postoupení dluhu dalším lidem či firmám, které by ho vymáhaly.
Expertka: Otcové jsou dnes aktivnější, hlavní péče je však stále na ženě |
Proti zavedení zálohového výživného se staví i opoziční TOP 09. „Nevidím důvod, proč by společnost jako celek měla poskytovat náhradu za nezodpovědného rodiče, který není ochoten dostát svým závazkům vůči svému dítěti či dětem,“ uvedla místopředsedkyně strany Markéta Adamová. Nevěří, že by stát dokázal dluh účinně vymáhat. Podle Adamové by soudy měly spory o alimenty řešit rychleji a neplatiče důsledně postihovat.
Proti náhradnímu výživnému od státu je i bývalá ministryně spravedlnosti Daniela Kovářová, která se jako advokátka věnuje rodinné problematice. „Připadá mi to demotivující. Dovedu si představit, jaké nápady by to mohlo vyvolat u nesolidních rodičů,“ řekla v neděli.
Podle jejího průzkumu mezi soudci a dalšími odborníky 73 procent rodičů platí výživné dobrovolně, desetině to uloží soud, desetina rodičů alimenty nepožaduje a jen sedm procent rodičů soudní verdikt nerespektuje a neplatí. Zlepšit by se měla vymahatelnost, míní Kovářová.
