Březina tvrdil, že soudkyně Burianová poškodila jeho osobnostní práva, a za to od ní žádal omluvu. V ní měla Burianová mimo jiné výslovně uvést, že se omlouvá za způsob, jakým rozhodovala v Březinově trestní věci, a uvést, že její rozhodnutí byla nezákonná a že jimi byla „dotčena vážnost, důstojnost a čest“ pražského zastupitele za ČSSD.
Soudy Březinu odsoudily za to, že jako člen dozorčí rady neinformoval pražský Dopravní podnik o konkurzu společnosti Parcela Plus, kde byl také v dozorčí radě. Přitom to byla jeho povinnost. Vyhlášení konkurzu podle zákona vylučuje, aby člen dozorčí rady společnosti zůstal nadále v jiných dozorčích radách. Březina však v radě Dopravního podniku zůstal, a tím se podle rozsudku, který naposledy potvrdil Nejvyšší soud, dopustil podvodu.
Konkrétně jako dehonestující označil Březinův právník například výrok z verdiktu městského soudu, který o zastupitelovi ČSSD uvedl, že „funkce v dozorčích radách různých společností byly téměř jeho profesí.“ Reagoval tak na Březinovo tvrzení, že o povinnosti, kvůli jejímuž nesplnění byl souzen, nevěděl.
Soudkyně Burianová byla také žalována za větu: “Je to naprosto jednoduchá záležitost, ke které není třeba dovolávat se rad advokáta, jak se obžalovaný hájí. Jak odvolací soud opakovaně opakuje poněkolikáté, nikdo po něm nechtěl řešení právních otázek, ale jen že měl informovat o funkci v dozorčí radě společnosti, na kterou byl vyhlášen konkurz.“ Podle Březinova advokáta tak klientovi upřela právo na právní pomoc.
Obhájkyně žalované soudkyně namítala, že Vrchní soud v Praze odmítl podjatost soudkyně a také Nejvyšší soud neshledal žádné pochybení, natož tak významné, aby za ně mohla být Burianová odsouzena za porušení osobnostních práv. Připomněla, že Nejvyšší soud Březinovo dovolání zamítl.
Ztížila se mu pozice v politice, bránil Březinu advokát
Doplnila, že stejný senát v čele s Evou Burianovou rozhodoval i v jiné kauze, kde tento senát potvrdil zproštění Karla Březiny obžaloby - a na to si pražský zastupitel nestěžoval. Napadla také tvrzení, že je soudkyně Burianová odpovědná za nemajetkovou újmu, když znemožnila Březinovi jeho právo účasti na politickém životě. „Pokud vím, tak je žalobce stále ve svých funkcích na magistrátu,“ uvedla.
„Netvrdil jsem, že nemůže vykonávat nějakou funkci, ale bylo mu ztíženo vykonávat nějakou významnější funkci i s ohledem na to, že byl ministrem vlády ČR,“ reagoval Březinův právník.
Soudkyně Jana Hercíková žalobu odmítla jako nedůvodnou a Březina musí navíc uhradit Burianové náhradu za náklady řízení. Hercíková řekla, že se soudkyně nedopustila takového excesu, aby poškodila práva obžalovaného Březiny. „Ani citované věty nemohou zavdat příčinu, aby žaloba uspěla,“ uvedla a poukázala na to, že podobné argumenty jako nyní užil Březina i v dovolání, které Nejvyšší soud také zamítl.
Březinův právník se už dříve bránil, že rozhodnutí Nejvyššího soudu nemusí být konečné, protože podali i ústavní stížnost. (více o podání stížnosti zde) Soudkyně Hercíková však vysvětlila, že pravomocné je nyní rozhodnutí Nejvyššího soudu a stížnost je mimořádný opravný prostředek.
