Submisivní je Zeman. Nečas mu v Číně prošlapal cestu, míní politolog

Expremiér Petr Nečas před čtyřmi lety vyhlásil konec „dalajlamismu“ a podporu obchodu s Čínou, je proto zvláštní, když jej prezident Miloš Zeman nyní kritizuje za špatné vztahy s Pekingem. V rozhovoru pro iDNES.cz to uvedl politolog Josef Mlejnek. Podle něj nelze stavět byznys a lidská práva přímo do protikladu.

Miloš Zeman v rozhovoru pro čínskou televizi CCTV řekl, že během bývalé vlády Petra Nečase byly vztahy s Čínou velmi špatné. Vláda podle něho „podléhala tlaku“ Spojených států a Evropské unie. Souhlasíte s tím?
Nesouhlasím, protože jsme součást Evropské unie a se Spojenými státy jsme ve vojenské alianci. Těžko hovořit o podléhání tlaku, pokud vláda vede politiku tak, aby odpovídala členství v těchto mezinárodních institucích.

Zeman: Česko za Nečasovy vlády podléhalo USA a EU, už jsme opět nezávislí

Jak byste tedy charakterizoval tehdejší vztahy s Čínou?
Vztahy s Čínou jsou u nás dlouhodobé téma domácí politiky, neustále vedeme spor o to, jestli s Čínou máme, či nemáme obchodovat. Samozřejmě i v době Nečasovy vlády byl velký zájem jak vlády, tak podnikatelů, na dobrých ekonomických vztazích s Čínou. Koneckonců, byl to právě Petr Nečas, kdo vyhlásil konec „dalajlamismu“ - použil přímo tento termín (více čtěte zde).

Čili byl to Nečas, kdo vyhlásil státní politiku, podle níž má mít před obhajobou lidských práv přednost pragmatický obchod. Nevím tedy, proč Miloš Zeman na Nečase útočí, když on mu vlastně prošlapal cestu. Nečas byl mimochodem také členem Zemanovy prezidentské delegace v Číně. Z tohoto hlediska to je tedy poněkud zvláštní výrok.

Když Miloš Zeman na podzim mířil na návštěvu Číny, řekl, že se tam jede „učit, jak stabilizovat společnost“ (více čtěte zde). Není to tedy spíše on, u něhož sledujeme submisivní postoje k jiné zemi?
Přesně tak, postoje Miloše Zemana k Rusku i k Číně jsou submisivní. Myslím, že se přehnaně snaží Číňanům lichotit. Domnívám se, že je to dáno tím, že prezident je spíše nástrojem určitých obchodních skupin, které ho pomohly dostat na Hrad, platily mu kampaň a nyní potřebují nějak zhodnotit tuto svoji investici. On má vlastně prorážet cestu jejich obchodním zájmům. I na jeho výrocích je vidět, že je spíše loutkou.

Josef Mlejnek

PhDr. Josef Mlejnek, PhD působí na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy. Zabývá se přechody k demokracii, ústavními a volebními systémy, historií, kulturou i politikou střední a východní Evropy. Jako komentátor domácího i zahraničního dění spolupracuje s řadou tištěných i elektronických médií.

Čínské firmy tedy podle vás investovaly do Zemanovy předvolební kampaně?
Já nemyslím přímo čínské firmy, ale spíše Zemanovo podnikatelské okolí, včetně například podnikatele Petra Kellnera. Ty finanční vazby jsou samozřejmě nejasné. Ale Zemana od začátku hodně podporovala skupina podnikatelů, která původně podnikala hlavně v Rusku. Kvůli pádu rublu či sankcím ruský obchod už dnes není tak výhodný, tudíž se řada z nich rozhodla přeorientovat na Čínu. I proto je Miloš Zeman v tomto ohledu tak aktivní.

Prezident v rozhovoru víceméně pochválil premiéra Bohuslava Sobotku, ačkoli ho dlouhodobě spíše kritizuje. Čím si vysvětlujete tuto vstřícnou rétoriku?
Zájem na obchodních vazbách je eminentní a je pravda, že premiér Sobotka byl také v Číně a jeho vláda nemá vůči Číně odlišnou politiku než Zeman. Jen je opatrnější pokud jde o výroky pronášené na veřejnosti. Ale zájem je tam stejný. Pokud Miloš Zeman něco dojedná, a pokud by z této návštěvy vzešly nějaké obchodní dohody, tak bez české vlády to nepůjde. Miloš Zeman v tomto žádné přímé pravomoci nemá, tudíž je nutné, aby se v tom angažovala i vláda. Zeman má proto zájem na dobrých vztazích s ní.

Zahraniční politiku koneckonců formuje především vláda...
To je otázka. Vláda má samozřejmě z hlediska výkonné většinu pravomocí. Když něco Miloš Zeman dohodne, těžko to může sám i zrealizovat. Ale pokud jde o zahraniční politiku, tak by se dalo říct, že Zeman dokáže někdy strhnout vládu na svoji stranu. Zahraniční politiku formuje asi víc, než by odpovídalo rozdělení kompetencí dle Ústavy. Když přijede do Číny obklopen skupinou podnikatelů, je vstřícný ve svých výrocích, tak tím vytvoří určitý most a vládě nic jiného nezbývá, než ho následovat. Navíc tyto obchodní skupiny tlačí i na vládu, která je v řadě ohledech ve vleku prezidenta.

Sobotka je pragmatik, nedělá takový humbuk jako Zeman

Jakou roli dnes ještě hraje diskuse o dodržování lidských práv v Číně?
Myslím, že u nás je debata deformovaná v tom, že staví přímo do protikladu obhajobu lidských práv a obchod. Ale podle mě není nutné jedno vytěsňovat druhým. Obchodní vztahy se mají provozovat tak, aby se zároveň držely i priority v oblasti obhajoby lidských práv. Koneckonců dobré obchodní vztahy pak umožňují i lépe působit v Číně a držet tam určité kontakty. Když se před Čínou totálně uzavřeme, tak tam ani nebudeme moci komunikovat a pomáhat konkrétnímu disidentovi. Obchod ovšem musí být vzájemně výhodný. Nemělo by to být jen tak, že my máme zájem na dobrých obchodních vztazích s Čínou, ale i Čína má mít zájem na dobrých vztazích s námi. V té pozici bychom si pak mohli i něco prosadit pokud jde o agendu lidských práv.

Nezdá se vám, že od časů Václava Havla tato agenda lidských práv spíše ustupuje do pozadí?
Určitě ustupuje do pozadí. Je to dáno tím, že politika je čím dál víc ve vleku obchodních zájmů. Ten ústup je dlouhodobý a patrný. Symbolicky ho vyhlásil právě Petr Nečas.

Předseda Miroslav Kalousek se v reakci na rozhovor pro čínskou televizi opřel do prezidenta. Na druhou stranu naznačil pochvalu premiéra Sobotky, který podle něho „respektuje spojenecké závazky“. Jaký je podle vás rozdíl mezi Zemanem a Sobotkou v přístupu k Číně?
Premiér Sobotka je dlouhodobě pragmatický a snaží se vyvažovat různé zájmy, kdežto Miloš Zeman je jednoznačně orientován na rozšiřování vztahů s Ruskem a Čínou. Jak jsem řekl, premiér je možná schopen domluvit v podstatě ty stejné obchody, jen kolem toho není takový humbuk, poněvadž ty viditelné záležitosti dělá spíš Miloš Zeman.

Exministr financí rovněž kritizoval svého nástupce Andreje Babiše, který je podle něho stejně jako Zeman „podlézavý“ autoritářským režimům. Jsou tedy ve vládě dva proudy, dva přístupy k zahraniční politice?
Jestli jsou ve vládě dvě křídla, to nedokážu říct. Babišův Agrofert, myslím, dosud příliš obchodních vztahů na Rusko a Čínu neměl. Ale může se stát, že je začne mít, nebo že z těch nyní předjednávaných obchodů může mít i něco domluvené. Ale to jen spekuluji. Zatím to není vidět, v tomto ohledu se dosud příliš neangažuje.