Zatímco v tuzemsku preferovali studenti medicíny jako zaměstnavatele soukromé zařízení, v zahraničí by si rádi hledali práci v zařízení státu. Průzkumu se loni v listopadu účastnilo 435 studentů čtvrtých až šestých ročníků devíti lékařských fakult.
O práci v Německu mělo zájem 53 procent dotázaných, ve Velké Británii, USA a Švédsku po sedmi procentech a v Rakousku čtyři procenta studentů. V případě studentů šestého ročníku, tedy těsně před ukončením studia, byl zájem o Německo ještě větší. Z těch, co plánují odejít do ciziny, chtělo v Německu pracovat 61 procent.
Statistika Německé lékařské komory ukazuje, že ke konci roku 2014 pracovalo v Německu 942 českých lékařů, o 9,3 procenta více než o rok dříve. Vůbec nejvíce zahraničních lékařů v Německu pochází z Rumunska (3 857), Řecka (3 011) a Rakouska (2 695).
Němci těží z přílivu syrských lékařů, už je jich dvakrát víc než českých |
V Česku měli zájem hlavně o všeobecné a dětské lékařství, dále o vnitřní lékařství. Studenti, co chtěli odejít do zahraničí, se chtěli zaměřit nejčastěji na anesteziologii a intenzivní medicínu či dětské lékařství.
Nástupní plat při práci v zahraničí si představovala většina 25 až 30 tisíc korun, v Česku nejčastěji 20 až 30 tisíc. Po pěti až deseti letech praxe studenti očekávají v zahraničí plat nejčastěji 50 až 60 tisíc, v Česku 40 až 50 tisíc korun.
Při výběru místa budoucí lékařské praxe v tuzemsku zohledňovali studenti na prvním místě pracovní kolektiv, na druhém plat a na třetím dostupnost nemocnice. V zahraničí jednoznačně byly na prvním místě lepší platové podmínky, na druhém získání zkušeností a na třetím studium cizího jazyka.
Za překážku při hledání zaměstnání v ČR nejčastěji označili studenti nedostatečné finanční ohodnocení, nezájem zaměstnavatelů o absolventy a nedostatek informací. Nejčastějším důvodem, proč odmítli nabídku zaměstnání v Česku, byla nemožnost kariérního či platového postupu, práce neodpovídající jejich vzdělání a špatné mezilidské vztahy na pracovišti, shrnul výsledky průzkumu Vavřina.
