„Poprvé v této krizi máme podle mého názoru plán, který, pokud se bude správně a plně dodržovat, by mohl něco ovlivnit,“ řekl po skončení summitu britský premiér David Cameron. Naději na řešení migrační krize nyní vidí i polská premiérka Beata Szydlová. „Můžeme říci, že jsme o krok blíže k řešení tohoto problému,“ řekla v sobotu po návratu z Bruselu. Podle ní je dohoda kompromisem „dobrým pro obě strany“.
Také šéf estonské vlády Taavi Roivas v sobotu řekl, že dohoda by mohla být průlomem. Zásadní ale podle něj bude, zda se ji v praxi podaří plně prosadit. „Uzavření turecké cesty je velmi důležité,“ uvedla litevská prezidentka Dalia Grybauskaitéová. Přesto je to podle ní jen „částečné řešení“. Hlavní je prý lepší ostraha vnějších hranic EU.
„Někdo by mohl říci, že taková dohoda není vyvážená a víc z ní profituje turecká strana, ale musíme postupně zavírat migrační toky... Všechny případné kritiky ujišťujeme, že celý proces bude v souladu s evropským a mezinárodním právem,“ řekl slovenský premiér Robert Fico.
Mírná skepse panuje ohledně dohody s Ankarou v Itálii. „Jde o určitý krok vpřed, prosazení v praxi ale vůbec není samozřejmé,“ řekl ministr zahraničí Paolo Gentiloni. Předsedkyně Poslanecké sněmovny Laura Boldriniová je kritičtější. „Jsem velice pesimistická. Tato dohoda, obávám se, v praxi neobstojí,“ řekla. Poukázala také na to, že Evropa se kvůli naději na řešení migrační krize vzdala svých hodnot.
Organizace na ochranu lidských práv AI dohodu označila za „historickou ránu lidským právům“. „Mlžení, do kterého je tato dohoda obalena, nedokáže zakrýt houževnatou stranu Evropské unie otočit se ke globální migrační krizi zády a úmyslně ignoruje své mezinárodní závazky,“ uvedl ředitel programů AI pro Evropu John Dalhuisen.
