Putin zdůraznil význam stavby. Připomněl, že projekt mostu přes Kerčský průliv se objevil už za dob posledního ruského cara Mikuláše II. a pak za komunistického diktátora Josifa Stalina. Realizovat tyto plány se však podle něj nepodařilo kvůli vypuknutí první, respektive druhé světové války.
Nynější stavba mostu má být podle prezidenta propojena s modernizací dopravní infrastruktury poloostrova. Podle příslibu ministra dopravy mají první auta po nejdelším ruském mostu o délce 19 kilometrů přejet do konce roku 2018, v létě 2019 budou následovat i vlaky.
Prohlídka z vrtulníku
Ruský prezident obhlédl staveniště na ostrově Tuzla z vrtulníku a poté se setkal se stavbaři. „Je dneska zima, ale vše je v pořádku,“ odpověděli podle novinářů dělníci na prezidentův dotaz, zda nemají nějaké stížnosti.
Okamžik zvěčnili na skupinové fotografii, přičemž Putin požádal, aby si vedle něj stoupl miliardář Arkadij Rotenberg, jehož firma má stavbu na starosti.
Miliardář je považován za Putinova důvěrníka, o část svého jmění však přišel kvůli zařazení na „černou listinu“ v rámci západních sankcí proti Rusku. Spekuluje se, že stavba má podnikateli tyto škody kompenzovat. Rotenberg býval v mládí Putinovým partnerem v judu, tvrdí však, že za úspěchy v podnikání nevděčí této známosti.
Návrat zločince na místo činu, píší ukrajinská média
Promoskevský šéf Krymu Sergej Aksjonov při příležitosti výročí anexe prohlásil, že ruské státní dotace pro Krym jsou mnohem vyšší než někdejší dotace z Kyjeva v dobách, kdy poloostrov byl součástí Ukrajiny; kupříkladu dotace pro zemědělce jsou nyní podle Aksjonova třicetkrát vyšší než někdejší pomoc ukrajinského státu.
Bijec medvědů, spasitel Krymu. Putinův bodyguard stoupá žebříčkem moci |
Ukrajinská média naopak zdůrazňují zprávu nevládní organizace Human Rights Watch o masovém porušování lidských práv na Krymu: ruské úřady na anektovaném poloostrově podle zprávy vytvořily ovzduší strachu a pronásledování odpůrců anexe. Agentura Unian citovala vůdce krymských Tatarů, který označil Putinovu návštěvu na Krymu za „návrat zločince na místo činu“.
Rusko anektovalo Krym v březnu 2014 po referendu, které se odehrávalo pod zbraněmi ruských vojáků. Západ vzápětí uvalil na Rusko sankce. Moskva argumentuje, že jednala v souladu s vůlí většiny obyvatel a napravila přehmat sovětského vedení, které v 50. letech administrativně přiřklo poloostrov Ukrajině.
Evropská unie v pátek opět vyzvala další členské země OSN, aby zavedly sankce proti Rusku kvůli anexi Krymu před dvěma lety. Evropská rada sdružující hlavy států a šéfy vlád unijních států v prohlášení také vyjádřila obavy ze stupňování vojenské aktivity Moskvy v regionu.
