Scéna známá z filmu o Nicholasi Wintonovi. Jenže tentokrát se odehrávala v Berlíně a loučily se německé židovské děti. Filmaři, si na scénu ze snímku Zemský soud pro německou televizi ZDF vybrali liberecké nádraží a české komparzisty.
A tak se na prvním a třetím nástupišti i v nádražní hale cestující potkávali s nápisy švabachem, dobovými rekvizitami a haldami starých kufrů a krabic i lidmi v šatech z dob protektorátu. Velkou čekárnu filmaři proměnili v provizorní halu pro komparz.
„Jsme tu od desíti od rána a budeme až do konce natáčení,“ říká mladý muž z cateringu. „Živíme tu plus mínus 160, 170 lidí. Na výběr mají kuřecí soté, kuskus a rýži. K pití šťávu, kávu a čaj černý i ovocný.“
Uprostřed místnosti je improvizovaná šatna pro komparsisty. Za ní maskérky u zrcadel líčí děti podle fotografií. Asi desetiletá holčička s copánky míří k mladé ženě se seznamem v ruce. „Seš nějaká ulíznutá. Mazej pro kufr a ceduli s číslem a krk,“ posílá dívku dál.
Na druhé straně u stolů posedávají ženy v kloboučcích, volných pláštích a sukních pod kolena, popíjejí kávu a telefonují, muži v košilích a vestičkách si povídají s vojáky v německých uniformách a esesmany.
Filmaři na nádraží zakryli všechny moderní prvky
„V 11:30 jsme vyjížděli z Prahy, pak jsme se převlékali a maskovali. Teď čekáme, ale to je běžné, alespoň tu není zima,“ říká jeden z nich. „Dostali jsme uniformy Hitlerovy osobní stráže, ale tady hrajeme jen obyčejné dohlížející příslušníky SS.“
Filmaři si nejprve nádraží uzpůsobili svým představám. „Zakryli jsme všechny moderní prvky a elektronické cedule, směrovky nebo soudobé lavičky. Objednali jsme si i historický vlak s parní mašinou a dva měsíce předem jsme s nádražím ladili noty, abychom nenarušili provoz a přitom udělali, co potřebujeme,“ popisuje Jan Jurkovič ze společnosti Mia Film Barrandov, která film koprodukuje.
„Stálo nás to hodně kompromisů. Úžasná byla spolupráce s magistrátem. Filmovali jsme například i a náměstí Pod Branou v Liebiegově městečku.“
Jurkovič nefilmuje v Liberci poprvé. „Na náměstí Pod branou jsem byl s jiným režisérem přede dvěma měsíci. Lidé nás tu už poznávají a ani se nediví, že jim tu něco změníme. Liberec má několik filmařsky frekventovaných míst – právě Liebiegovo městečko, radnici nebo nádraží. Všechna mají neopakovatelnou atmosféru.“
Film na motivy knihy Ursuly Kerchel
Film s pracovním názvem Zemský soud čerpá ze stejnojmenné knihy Ursuly Kerchel a vypráví o osudu nacisty rozbité židovské rodiny.
Rodiče ve snaze zachránit své děti Georga a Selmu je posílají do Anglie, otec, židovský soudce Richard se dostane na Kubu a jeho žena, nežidovka, zůstává v Německu. Po válce se sejdou rodiče, ale s dětmi se už neshledají.
Z Liberce se tvůrci přesouvají do Prahy, pak na tři týdny na Kubu a na 14 dní do Berlína a do Saska. Na přelomu léta by mělo natáčení skončit. Termín uvedení filmu ještě není známý.
